Po studiu českého gymnázia (maturita 1909) absolvoval konzulární akademii ve Vídni (absolutorium 1914), poté působil v rakousko-uherské konzulární službě (a současně studoval práva na vídeňské univerzitě). Od prosince 1914 byl přidělen ke konzulátu v Sofii (konzulární atašé, později vicekonzul), v l. 1915-16 sloužil v rakousko-uherské armádě, pak se vrátil do konzulární služby. V lednu 1919 vstoupil do čs. diplomacie a již v květnu t. r. byl vyslán (v hodnosti legačního tajemníka I. třídy) jako první delegát čs. vlády do tureckého Istanbulu, kde zřídil velvyslanectví. Po návratu do Prahy (červenec téhož roku) pracoval až do konce r. 1925 v ústředí, naposledy jako zástupce přednosty oddělení pro mezinárodní organizace v právní sekci (tehdy III/1). Od února 1926 do r. 1932 působil jako první čs. konzul v Jeruzalémě v tehdejší britské Palestině, kde mj. aktivně podporoval aktivity čs. poutníků do Svaté země a podílel se také na vybudování cyrilometodějské kaple na Olivetské hoře. Po další krátké službě v ústředí vedl od března 1934 jako chargé d’affaires en pied  vyslanectví v íránském Teheránu, odkud zároveň zastupoval ČSR i v sousedním Iráku, v březnu 1939 ovšem vydal úřad Němcům. R. 1945 byl reaktivován, od r. 1947 však bylo proti němu vedeno z důvodů předání legace disciplinární řízení. Z MZV byl definitivně propuštěn r. 1948.      

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 066