Pocházel z rodiny zemědělského úředníka, vystudoval gymnázium a následně Pedagogickou akademii v Brně (1940), poté začal vyučovat jako pomocný učitel (Ivančice, Kounice). V letech 1943-45 byl nuceně nasazen jako dělník v První brněnské, po osvobození opět učil na základní škole a současně studoval na PedF (a později ještě slavistiku na FF MU) v Brně. V letech 1950-54 byl ředitelem školy v Jevišovce, pak byl okresním školním inspektorem, 1956-60 byl předsedou ONV v Mikulově. Od září 1960 pak působil dvacet let v čs. diplomacii. Začínal na 10., africkém odboru MZV, od listopadu t. r. byl přidělen rok jako rada na čs. velvyslanectví v Severní Koreji. V říjnu 1961 byl jmenován prvním vyslancem ČSSR v Libyi, již za rok však bylo rozhodnuto, že legaci povede jen chargé d’affaires (stal se jím A. Bernášek, /viz/) a ZE byl zařazen do 9., blízkovýchodního odboru. Od října 1963 do července 1966 zastával funkci velvyslance v Afghánistánu, brzy po návratu se pak stal vedoucím pedagogem ve škole MZV. Po zrušení školy byl převeden na 3. odbor pro asijské socialist. státy, kde vedl vietnamskou skupinu, v březnu 1970 pak byl nominován novým velvyslancem ve Vietnamu, kde pak prožil závěrečné období válečného konfliktu. Po návratu v srpnu 1972 se stal zástupcem vedoucího 5. (západoevropského) odboru, v l. 1975-77 působil jako velvyslanec v ÚPI a v červnu 1977 byl vyslán jako nový velvyslanec do Somálska. V Mogadišu prožil mimo jiné somálsko-etiopský konflikt, po návratu do Prahy v říjnu 1980 ještě krátce pracoval v africkém odboru MZV a koncem t. r. odešel do penze.      

 

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 319