Po absolvování gymnázia (1900) vystudoval práva na české univerzitě (JUDr. 1905), již od časů studií působil také jako novinář a redaktor periodik blízký Masarykově lidové straně. V l. 1901-05 byl poprvé redaktorem Času, pak pracoval krátkou dobu v redakci Lidových novin a od ledna 1906 až do října 1914 opět v Času, kde se také poprvé setkal s E. Benešem (viz). Již v říjnu 1914 byl rakouskými úřady poprvé vzat do vyšetřovací vazby, jako jeden z členů tzv. Mafie byl pak znovu vězněn od září 1915 do května 1917, z toho z velké části v pověstné vídeňské „Věži smrti“, kde onemocněl tuberkulózou. Po propuštění se zapojil do politického života jako tajemník České strany pokrokové, od října 1917 byl také vydavatelem a redaktorem jejího listu Česká stráž. Po vzniku ČSR byl kooptován do Revolučního NS, záhy však vstoupil do rodící se čs. diplomacie. Od ledna do října 1919 byl členem čs. delegace na mírové konferenci v Paříži, po návratu již zůstal v zahraniční službě a od března 1920 působil jako první řádný vyslanec republiky ve Švýcarsku. Vzhledem ke své zhoršující se nemoci byl v prosinci 1921 přeložen do Prahy a vzápětí jmenován nejprve generálním konzulem v Káhiře a v březnu prvním vyslancem ČSR v Egyptě, nedlouho po zahájení své mise však zemřel.

Lit.: Jan ŘEZNÍČEK, Ve věži smrti. Praha 1928; Milada PAULOVÁ, Dějiny Maffie. Odboj Čechů a Jihoslovanů za světové války. I, II/1. Praha 1937, 1939; Adéla MACKOVÁ a Hana NAVRÁTILOVÁ, Cyril Dušek. Nový Orient 2003, č. 6 a ibid., r. 2005, č. 1; E. GOMBÁR, Československo a Egypt v letech 1920–1970. Společnost česko-arabská – bulletin, 2009, č. 2.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 056