Po studiích na gymnáziích v Košicích a Prešově (maturita 1943) studoval od r. 1943 na FF UKom ruštinu a francouzštinu. V r. 1944 se aktivně zúčastnil SNP (byl hlasatelem povstaleckého rozhlasu v Banské Bystrici), po osvobození Košic v lednu 1945 začal pracovat v nově vzniklém Československém rozhlasu v Košicích a později v Bratislavě. V lednu 1946 nalezl uplatnění v tzv. Zpravodajské agentuře Slovenska (později pobočky ČTK v Bratislavě), od října 1946 byl pak vyslán ÚV KSS do Moskvy jako hlasatel slovenského vysílání sovětského rozhlasu, kde pak působil devět let. V době působení v Moskvě začal jako první Čechoslovák r. 1949 studovat na tamním diplomatickém institutu (pozdější MGIMO), 4 roky studoval i na PrF tamní univerzity. Po návratu do Bratislavy byl zařazen do redakce Pravdy, ústředního orgánu ÚV KSS a posléze se stal vedoucím politického zpravodajství bratislavské redakce ČsTV. V r. 1959 přešel na tiskový odbor MZV (II. tajemník), od července 1962 do ledna 1968 působil jako ředitel Informačního střediska OSN v Tunisu. Po návratu vstoupil opět do služeb tiskového odboru FMZV (krátce se stal zástupcem jeho vedoucího), později byl zařazen na OMO a v l. 1979-81 byl přidělen jako rada II. tř. na čs. velvyslanectví v Ankaře. Ač byl z Turecka odvolán ze zdravotních důvodů, již koncem následujícího roku byl jmenován velvyslancem v Keni se současnou akreditací v Ugandě. V Nairobi, kde současně zastupoval ČSSR v Centru pro lidská práva, působil od listopadu 1982 do srpna 1987; po návratu do Prahy pracoval ještě dva roky v ÚMV. K 30. 6. 1989 odešel do starobního důchodu.

S.Mk.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 316