Absolvoval gymnázium v Plzni (1900), poté vystudoval PrF české univerzity v Praze (JUDr. 1908). Po studiích pracoval jako úředník (naposledy jako vrchní komisař) ve službách Buštěhradské dráhy, za války sloužil v rakousko-uherské armádě, mj. jako přednosta vojenských zásobáren v okupovaném „ruském“ Polsku. V červenci 1920 byl přijat do služeb pražského MZV a vzápětí přidělen jako místo-konzul do Mnichova, v září téhož roku byl pak vyslán nejprve jako vicekonzul, od poč. následujícího roku jako první čs. konzul do Saské Kamenice. K 1. 8. 1923 byl přeložen do ústředí, kde působil v konzulárním oddělení administrativní sekce MZV, sepsal také několik materiálů o konzulární problematice a otiskl studii Manželství čs. státních příslušníků v cizině (1926). V r. 1927 byl povýšen na vrchního odborového radu, od srpna 1929 byl pak konzulem v Linci až do zrušení tamního úřadu v březnu 1934. K 30. 4. 1934 byl dán na dovolenou s čekatelným, po německé okupaci byl přeložen do „dočasné“ výslužby. Ačkoliv v květnu 1945 žádal MZV o reaktivaci, do služby již přijat nebyl a k 31. 12. 1947 byl definitivně penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 055