Po absolvování gymnázia (maturita 1912) začal studovat na PrF české univerzity, díky vypuknutí války mohl ale dokončit studia až po vzniku ČSR (JUDr. 1921). Od léta 1914 musel sloužit v rakousko-uherské armádě, v březnu 1916 přeběhl s celou četou k Rusům a od března 1917 sloužil až do konce r. 1919 v čs. legiích, nejprve v Rusku, později ve Francii. Koncem r. 1920 byl přijat na MZV jako konzulární atašé, v l. 1921-27 byl v této hodnosti přidělen na generální konzulát do Vídně. V l. 1927-30 pracoval v ústředí, v osobním oddělení prezídia (odd. I/2),  od ledna 1930 do března 1935 působil jako konzul II. třídy (a zástupce generálního konzula) na generálním konzulátu v Paříži. Po dalších dvou letech v MZV byl od konce r. 1937 přidělen opět jako konzul II. třídy na generální konzulát v Terstu, kde navázal kontakty jak s italským, tak jugoslávským protifašistickým odbojem. Po likvidaci čs. diplomacie byl převeden na protektorátní ministerstvo financí, r. 1941 byl jako legionář předčasně penzionován, poté pracoval u soukromé firmy. V červnu 1945 byl reaktivován (v červnu 1946 byl jmenován vrchním odborovým radou, v březnu 1947 ministerským radou), k 1. 1. 1947 byl pak vyslán jako čs. delegát ke SKK do Budapešti. V říjnu 1947 byl dočasně přidělen jako legační rada na tamním obnovené čs. vyslanectví, k 1. 11. t. r. byl pak jmenován prvním poválečným generálním konzulem v Budapešti. V čele tohoto úřadu zůstal až do března 1949, poté, co měl být odvolán do ústředí, se mu podařilo emigrovat na Západ. V následujícím období byl mj. zbaven čs. občanství a byl mu zabaven veškerý majetek.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 54