Po absolvování střední školy vystudoval v l. 1958-1964 angličtinu a ruštinu na FF UKom (PhDr. 1980), později ještě vystudoval postgraduálně mezinárodní právo na PrF UKom. Po studiích vyučoval jistou dobu na gymnáziu v Trnavě, následně pracoval v kanceláři Čedok a také ve Výzkumném výpočtovém středisku OSN v Bratislavě. V r. 1975 byl díky jazykové erudici přijat na Úřad vlády SSR (ÚPV) jako tlumočník, později se stal poradcem předsedy vlády P. Colotky (viz) a vedoucím diplomatického protokolu bratislavského ÚPV, odkud po deseti letech přešel na FMZV. Začínal v DP, po nerealizovaném výjezdu na ZÚ Londýn byl v prosinci 1987 jmenován radou (a zástupcem velvyslance S. Svobody /viz/) na Kubě. Zůstal zde i po listopadové revoluci 1989 a od 1. 6. 1990 (po odvolání velvyslance) zde vedl ZÚ téměř rok jako chargé dʼaffaires a. i., jeho misi ovšem vážně komplikovaly kolize, spjaté s žádostmi reálných či fingovaným oponentů Castrova režimu o politický azyl (podrobně je později vylíčil ve svých memoárech Diplomat na štyroch kontinentoch /2007/). Po návratu z Havany byl jmenován zástupcem ředitele DP FMZV, v pol. r. 1992 byl pak vyslán jako zástupce tituláře J. Šímy (viz) do Ulánbátaru. Po Šímově odvolání zastupoval až do konce federace ČSFR v Mongolsku jako poslední chargé d´affaires (čs. velvyslanectví v Ulánbátaru pak bylo uzavřeno), poté vstoupil do diplomatických služeb Slovenska. Od ledna 1993 byl téměř dva roky prvním velvyslancem SR v Japonsku, následně vedl DP bratislavského MZV. V l. 1995-98 byl přidělen jako rada-vyslanec na slovenskou ambasádu v Londýně, kde zastupoval tamní tituláře J. Vilikovského (viz) a I. Slobodníka, kariéru diplomata zakončil jako chargé dʼaffaires v Alžíru v l. 1999-2004. Po odchodu se státní služby působil jako kancléř nově založené soukromé Bratislavské VŠ práva.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 693 - 694