Pocházel ze skromných rolnických poměrů, po vojenské službě působil jako příslušník finanční stráže. Aktivně se zúčastnil SNP a od r. 1945 se angažoval v KSS. Již r. 1946 byl zvolen poslancem SNR za KSS, jeho další kariéru nastartoval komunistický převrat. Již v březnu 1948 byl jmenován pověřencem pro výživu, od r. 1949 byl více než pět let předsedou KNV v Košicích. Od r. 1956 byl pověřencem zemědělství, r. 1963 pak vystřídal J. Lenárta ve funkci předsedy SNR a současně se stal ministrem bez portfeje v Lenártově pražské vládě. MCh se v té době již profiloval jako rozhodný stoupenec prezidenta A. Novotného na Slovensku a ještě poč. r. 1968 se v době tzv. lednové krize stavěl za tohoto politika v jeho narůstajícím konfliktu s A. Dubčekem (viz). V březnu 1968 byl stoupenci reformního kursu odvolán z funkce předsedy SNR a následně i z předsednictva ÚV KSČ, v srpnu 1968 se ovšem otevřeně postavil za sovětské okupanty, což umožnilo jeho další kariéru právě ve „federalizované“ diplomacii. Už v říjnu 1971 byl na místo V. Davida (viz) jmenován novým velvyslancem v Bulharsku, kde pak působil více než pět roků, následně reprezentoval ČSSR v l. 1976 až 1979 také na Kubě. Po návratu z Havany byl penzionován, o jeho tehdejších názorech ovšem svědčí osud jeho vzpomínek na „osmašedesátý“, které pro své dogmatické vyznění normalizační cenzura zabránila publikovat. MCh žil pak na penzi až do své smrti v Praze.      

Lit.: J. Pešek, Michal Chudík, in: J. PEŠEK a kol.: Aktéri jednej éry na Slovensku 1948-1989. Prešov 2003, s. 155–159.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 382