Vyrůstal v ukrajinské malorolnické rodině; po absolvování střední školy (maturita 1949) vystudoval slavistiku a romanistiku nejprve na FF UKom a později na Leningradské státní univerzitě (PhDr. 1956), poté působil jako asistent na VŠ pedagogické v Prešově, kde mj. vyučoval polštinu, ruštinu a francouzštinu. V l. 1958-60 pracoval jako ústřední inspektor na bratislavském Pověřenectvu školství, od r. 1961 pak vyučoval jako odborný asistent (kandidátská disertace: Ruská literárná kritika ve 20. rokoch) a později docent na FF UKom, zabýval se mj. teorií a vznikem tzv. literatury faktu (Od futurizmu k literatúre faktu). V l. 1969-73 působil na bratislavském ministerstvu kultury, odkud byl k 1. 3. 1973 přijat na FMZV. Diplomatickou kariéru začínal na západoevropském (5.) odboru, již od července t. r. byl pak až do konce r. 1977 přidělen jako velvyslanecký rada na ambasádu v Bruselu. Po návratu se stal (v hodnosti rady I. tř.) vedoucím oddělení v 5. TO, k 10. 7. 1980 byl převeden na 10., africký odbor a od října 1980 reprezentoval ČSSR jako chargé d’affaires v Zaire. Po odvolání z Kinshasy byl zařazen jako VORS na OKS, již v dubnu 1985 však přešel do kanceláře předsednictva SNR v Bratislavě. Pro politické obtíže se brzy pak vrátil na Univerzitu Komenského a až do penzionování v r. 1993 vyučoval na PedF. Vedle dějin moderní ruské/sovětské literatury Poézia revolučnej doby (1987) se věnoval také vývoji ukrajinské poezie na východním Slovensku.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 381