Vystudoval gymnázium (maturita 1947), pak zahájil studia medicíny (do r. 1949), ale nedokončil je. V r. 1947 se stal členem KSS, už od r. 1950 pracoval nejprve v aparátu vysokoškolského výboru KSS v Bratislavě, od r. 1952 pak jako politický pracovník na městském výboru KSS v Bratislavě. Od r. 1954 působil na bratislavském ÚV KSS, v l. 1964-67 absolvoval VŠP při ÚV KSČ, v letech 1968-70 byl asistentem tajemníka ÚV KSČ V. Biľaka, což mu nepochybně později napomohlo v další kariéře. V r. 1970 byl dosazen na pražské FMZV a vzápětí byl vyslán (v l. 1970-74) jako rada-vyslanec na ZÚ v Moskvě, kde zastupoval tamní velvyslance B. Chňoupka (viz) a později J. Havelku (viz). Po návratu z Moskvy se vrátil na ÚV, kde v letech 1974-1979 působil jako zástupce vedoucího OMP ÚV KSČ A.Vavruše, v l. 1979-84 byl znovu přidělen jako rada-vyslanec na ambasádu v SSSR (jako zástupce velvyslance Č. Lovětínského /viz/). Od března 1984 do října 1988 působil jako komunistický velvyslanec v Číně, jeho vyslání do Pekingu bylo zřejmě výrazem zájmu „konzervativních“ sil ve vedení KSČ o obnovu spolupráce s maoisty proti sovětským „progresivistům“. Jako ambasador v Pekingu se podílel na aktivizaci čs.-čínských vztahů v l. 1987-88, jejímž výrazem byla návštěva šéfa KS Číny Čao-C-Janga v Praze v červnu 1987 a pak především návštěva prezidenta G. Husáka v Pekingu v září 1988. Po změnách v pražské vládě na podzim 1988 byl odvolán, r. 1989 penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 378