Po studiích brněnského gymnázia vystudoval práva na univerzitě ve Vídni (JUDr. 1911), od r. 1911 pak pracoval jako úředník (1914: koncipista, 1918: okresní komisař) na místodržitelství v Brně. V prosinci 1918 byl přijat do služeb čs. ministerstva vnitra, odtud v lednu 1921 přešel na MZV, kde byl jmenován legačním tajemníkem I. tř. Od června 1921 do března 1923 byl v této hodnosti přidělen na čs. vyslanectví v Japonsku, kde současně zastupoval tituláře; po návratu pracoval jako odborový rada (později vrchní odborový rada) v organizačním a inspekčním oddělení (I/1) prezídia MZV. Od ledna 1929 působil až do listopadu 1937 jako legační rada II. třídy u vyslanectví v Londýně, kde se tak na osm let stal nejbližším spolupracovníkem (a zástupcem) vyslance J. Masaryka (viz). Od prosince 1937 pracoval opět v ústředí, v březnu 1939 byl vybrán za příštího legačního radu opět do Londýna (kde měl vést tamní úřad jako chargé dʼaffaires až do výběru nového tituláře), jeho výjezd však zmařila německá okupace. Za protektorátu pracoval nejprve jako ministerský rada na ministerstvu sociální péče a k 1. 3. 1942 byl dán na „trvalý odpočinek“, již v květnu 1945 však byl reaktivován a k 4. 7. 1946 jmenován (jako odborový přednosta) ředitelem kabinetu ministra J. Masaryka. V této funkci zůstal krátce i po smrti svého šéfa, již v prosinci t. r. byl však definitivně penzionován.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.  51