Po absolvování gymnázia studoval francouzštinu a latinu nejprve na FF české univerzity, později na Faculté des Lettres v Paříži (státní zkouška 1914). Od ledna 1915 sloužil v rakousko-uherské armádě, brzy byl zajat, od října 1917 pak bojoval v řadách čs. legií v Rusku, od února mj. jako spojovací důstojník ve štábu vrchního velitele generála M. Janina. Do vlasti se vrátil až v září 1920 a již v listopadu t. r. vstoupil do diplomacie. V srpnu 1921 byl jmenován vicekonzulem, od června 1925 byl přidělen jako konzul II. třídy na konzulátu ve Štrasburku. Od března 1930 pracoval opět v ústředí, od 1. 8. 1932 působil nejprve jako legační tajemník I. tř. (později legační rada II. třídy) na čs. ZÚ v Moskvě jako zástupce tituláře. Od ledna 1935 byl opět zaměstnán v ústředí MZV, od dubna 1937 až do okupace pak zastával funkci čs. konzula v Saské Kamenici. Po likvidaci úřadu se v dubnu 1939 vrátil do protektorátu, v létě t. r. byl převeden na ministerstvo školství, již k 31. 3. 1941 byl ale jako bývalý legionář předčasně penzionován. V červnu 1945 byl reaktivován a k 1. 6. 1946 byl jmenován čs. konzulem v Alžíru, kde působil do dubna 1947, kdy byl úřad přenesen do Casablanky. Zde pak působil (od června 1947 jako generální konzul) až do své náhlé smrti. Protože francouzská vláda později odmítla udělit exequatur jeho nástupci, byl ZÚ řízen jen administrativní silou a poč. r. 1951 zrušen.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 050