Pocházel z rodiny slévače ve Vítkovicích; absolvoval ostravskou obchodní akademii (1940), poté se ještě vyučil krejčím, v l. 1942-45 byl totálně nasazen v Magdeburku. Koncem války, kdy se zotavoval ze zranění, se zapojil do ilegálních odborů. Po osvobození se angažoval nejprve na KV ČSM a od r. 1946 i na ostravském KV KSČ, v letech 1945-49 zároveň vystudoval pražskou VŠ politickou a sociální (RSDr. 1953). Od června 1949 až do podzimu r. 1988 pracoval nepřetržitě ve službách MZV. Kariéru začínal jako stranický „kádr“ v kádrovém oddělení, resp. kádrovém odboru, který v letech 1950-51 (i díky přízni tehdejšího náměstka A. Londona, /viz/) řídil. Po Londonově zatčení byl odvolán (jeho nástupcem se stal J. Ullrich, /viz/) a byl přidělen na tzv. mezinárodní odbor (později OMO). V r. 1952 byl dokonce dočasně vyloučen z KSČ, díky uvolnění poměrů a jistě i své snaze a (všemi oceňované) pracovitosti však na MZV zůstal. Od r. 1956 se zúčastňoval zasedání různých orgánů OSN, mj. jako asistent ministra V. Davida na XI. VS OSN v New Yorku 1956, na konferenci o otroctví v Ženevě téhož roku, atd. V letech 1959-62 působil jako rada-vyslanec při Čs. stálé misi při OSN v New Yorku, v období 1959-60 byl zástupcem ČSR v Hospodářské radě OSN. Po návratu do Prahy byl jmenován zástupcem vedoucího a později vedoucím OMO MZV, jenž mj. vedl čs. delegaci při jednání tzv. Výboru 18 o odzbrojení. Od září 1968 do léta 1973 působil jako velvyslanec ČSSR u OSN v New Yorku, poté byl více než čtyři roky ředitelem diplomatického protokolu FMZV a KPR. Od listopadu 1977 do října 1983 zastával funkci velvyslance ve Velké Británii, kde se měl snažit překonat krizi ve vzájemných vztazích po vypovězení většího množství čs. diplomatů z Londýna poč. 70. let. Po návratu byl téměř pět let jedním z náměstků B. Chňoupka, odvolaný z funkce krátce před polititickým pádem svého představeného. Kariéru zakončil po formálním penzionování přechodem k Mezinárodní organizaci novinářů.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 303