Absolvoval německou reálku v Plzni a externě i Orientální akademii ve Vídni, po krátkém zaměstnání v plzeňské Škodovce pak působil u několika firem v Nizozemí a v Belgii. Od r. 1903 pracoval v Rusku, kde se stal posléze ředitelem pobočky belgické tabákové firmy Habanera, a zde se také aktivně zapojil do rodícího se čs. odboje. V březnu 1915 se stal předním představitelem Svazu čs. spolků na Rusi, přihlásil se k Masarykově akci na Západě a zúčastnil se jednání o výstavbu čs. vojska. V březnu 1917 byl M. R. Štefánikem ustanoven zástupcem  ČsNR v Rusku, později byl zvolen místopředsedou její Odbočky v Rusku a v této funkci také od března 1918 vedl jednání s bolševiky o možnost evakuace čs. armádního sboru. Po čeljabinském incidentu čs. legií se Sověty byl (spolu s P. Maxou /viz/) bolševiky v květnu 1918 internován a vězněn až do listopadu t. r., kdy se mohl vrátit do vlasti. Záhy vstoupil do rodící se diplomacie a v lednu 1920 byl ustaven prvním vyslancem ČSR v Rumunsku, kde se mj. podílel na přípravě politického sblížení obou států, již koncem léta t. r. však na úřad ze zdravotních důvodů rezignoval. Zemřel na francouzské Riviéře.     

Lit.: Josef KUDELA, Bohumil Čermák, předseda československé revoluční organisace v Rusku. Brno 1930.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 47