Vystudoval obchodní akademii v Brně (1908), poté pracoval jako úředník u Občanské záložny v Židenicích. V l. 1915-16 sloužil v rakousko-uherské armádě, brzy po zajetí vstoupil do čs. legií, kde sloužil do listopadu 1919, pak byl přijat do formující se čs. diplomacie. V l. 1920-22 byl přidělen jako kancelářský oficiál a později jako konzulární tajemník k čs. vyslanectví ve Varšavě, později působil v téže hodnosti na vyslanectví v Římě. Po krátké službě v ústředí byl od února 1928 aktuárským adjunktem u úřadu v Tiraně, od ledna 1930 do prosince 1932 pracoval u čs. konzulátu v Kapském Městě. V lednu 1933 byl přeložen jako vrchní aktuárský tajemník k čs. vyslanectví v Lisabonu a v portugalské metropoli byl ponechán jako vedoucí konzulárního úřadu i poté, co Portugalsko v červenci 1937 přerušilo s ČSR diplomatické vztahy. FČ zůstal v Lisabonu i po německé okupaci českých zemí, později navázal kontakt s Československým národním výborem v Paříži a posléze se stal neoficiálním zástupcem čs. exilové vlády v Londýně v Portugalsku s titulem konzula. Podařilo se mu mj. zajistit výjezd více než tisícovce čs. uprchlíků do spojeneckých zemí, koncem války byl pak odvolán do Londýna, kde působil až do léta 1946. Po návratu pracoval na MZV Praze, od dubna 1947 byl pak přeložen jako legační tajemník I. tř. na vyslanectví do Santiago de Chile, které vedl jako chargé dʼaffaires. Když v listopadu t. r. Chile přerušila s ČSR diplomatické vztahy pro údajnou podporu komunistů čs. diplomaty, vrátil se do Prahy, už k 14. 2. 1949 však musel z MZV odejít na tzv. dovolenou s čekatelným. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 46