Vyrůstal v dělnickém prostředí, původně se vyučil strojním zámečníkem. Od r. 1942 pracoval u mladoboleslavské firmy A. Dobrý, koncem války se zúčastnil odboje v partyz. oddíle Národní mstitel. Od r. 1945 sloužil v čs. armádě (částečně u pověstného 5. oddělení HŠ v čele s B. Reicinem), poté pracoval jako dělník – „úderník“ v ČKD, již od r. 1947 byl také členem KSČ. Náležel k dělnickým kádrům, r. 1949 přijatým na MZV. V l. 1949-50 absolvoval Dělnickou diplomatickou školu, poté byl zařazen v sovětském odboru, už r. 1951 byl jmenován ved. jeho koordinač. oddělení. V l. 1952-55 byl přidělen jako I. tajemník na čs. ambasádu v Moskvě, po návratu studoval tři roky na VŠ politické při ÚV KSČ. Od září 1958 pracoval opět na MZV, v l. 1959-62 byl ale „uvolněn“ pro funkci předsedy CZV KSČ ministerstva. V l. 1962-65 vedl kádrové oddělení v rámci Kádrového odboru (KA), od června 1965 byl pak (jako chargé d’affaires e. p.) titulářem v Albánii, kde také zažil srpnovou invazi 1968. JČ odmítl proti vstupu vojsk oficiálně protestovat, takže mohl i po r. 1970 zůstat na FMZV, i když mu bylo zrušeno členství v KSČ. Působil v legislativním a organizačním oddělení generálního sekretariátu, kde se podílel na vypracování nového kárného řádu ministerstva, později zpracovával tzv. racionalizační projekt MZV a podílel se i na zavádění automatizovaného informačního systému. K 30. 6. 1986 byl penzionován.

 

 

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 301