Pocházel z rodiny slévače ve Vítkovicích. Původně se vyučil číšníkem (1949), r. 1952 dokončil hotelovou školu a následně v l. 1952-57 vystudoval VŠ ekonomickou (ing. 1957). Po studiích pracoval u Čedoku v Bratislavě (r. 1960 vstoupil do KSČ), od r. 1960 byl ředitelem místní pobočky, v l. 1964-65 působil na Krajské správě restaurací v Bratislavě, 1965-68 byl zástupcem ředitele Výzkumného ústavu obchodu. V letech 1969-71 byl vedoucím odboru pro mezinárodní styky na nově zřízeném Úřadu vlády SSR v Bratislavě, od konce r. 1971 pak až do penzionování r. 1991 působil v čs. diplomacii. Začínal na odboru mezinárodních ekonomických organizací, odkud přešel v říjnu 1972 na 6., americký odbor, od prosince 1972 působil nejprve jako rada, od března 1976 rada-vyslanec na ambasádě ve Washingtonu, kde zastupoval velvyslance Š. Murína a později vedl ZÚ jako chargé d’affaires. Po návratu se stal zástupcem vedoucího a od dubna 1979 do r. 1982 vedoucím 1., sovětského odboru FMZV. Od srpna 1982 do listopadu 1986 zastával funkci velvyslance v Kanadě, po návratu z Ottawy byl pak v l. 1987-88 vedoucím 6., americko-britského odboru FMZV. Po reformě ministerstva byl v září 1988 jmenován ředitelem Čs. ústavu zahraničního, v jehož čele stál do dubna 1990. Kariéru zakončil jako velvyslanec-specialista nejprve na odboru informací a dokumentace a později archivně dokumentačním odboru. K 31. 5. 1991 odešel do penze. V čs. diplomacii působil od r. 1985 i jeho syn Roman (1961), který později přešel do diplomacie Slovenska a byl mj. velvyslancem Dánsku a v současné době v Irsku.

 

 

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 292