Syn vysokého státního úředníka a diplomata ČSSR Jána Bušniaka, naposledy náměstka ministra zahraničí (viz); po střední škole vystudoval v l. 1972-78 MGIMO (později si vzdělání doplnil studiem mezinárodních vztahů na Harvardu), od r. 1979 pak působil v čs. diplomacii. V l. 1983-87 byl přidělen jako III. tajemník na čs. ambasádu v Alžíru, po poslední komunistické reformě FMZV r. 1988 se na krátkou dobu stal vedoucím sekretariátu ministra J. Johanese (viz). Nedlouho po změnách koncem roku 1989 vystřídal v létě 1991 S. Buchlovského (viz) v čele nedávno vytvořeného odboru KBSE a VS (později jen EBS), který vedl do konce federace a v transformované podobě i v prvním roce existence českého MZV. Na podzim 1993 byl jmenován vrchním ředitelem Euroatlantické sekce MZV ČR, v jejímž čele stál dva roky, od r. 1995 pak působil více než pět let jako český velvyslanec v srbsko-černohorské Jugoslávii (později Srbsku a Černé Hoře), jenž byl současně akreditovaný i v Makedonii. Jako kritik zjednodušujícího pohledu na konflikty na Balkáně kritizoval akce NATO proti Srbsku, čímž se dostal do konfliktu s názory tehdejšího prezidenta V. Havla. Po návratu z Bělehradu, již v době socialistické vlády M. Zemana, vedl východoevropský odbor českého MZV a podílel se na vypracování tzv. česko-řeckého plánu řešení kosovské krize. V r. 2001 byl tehdejším ministrem J. Kavanem navrhován do funkce velvyslance do Ruska, ale tento návrh V. Havel vetoval, stejně jako návrh na Bušniakovu nominaci velvyslancem do Řecka. V r. 2004 IB z české diplomacie vystoupil a stal se na tři roky zahraničně-politickým poradcem předsedů sociální demokracie, V. Špidly a J. Paroubka, v l. 2004-07 byl jedním z oficiálních poradců českého předsedy vlády. V r. 2007 byl jmenován šéfem úřadu Vysokého představitele OSN/OBSE v Banja Luce (jímž byl jeho někdejší kolega z čs. diplomacie, slovenský diplomat M. Lajčák). V současné době působí v privátní sféře.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 683 - 684