BRENKA Gabriel
(* 3. 3. 1951, Nové Zámky, Slovensko)
Pocházel z dělnické rodiny, absolvoval střední všeobecně vzdělávací školu a následně, v l. 1969-1974, vystudoval PrF UKom (JUDr. 1979). Po studiích pracoval jako justiční čekatel u Krajského soudu v Bratislavě, v l. 1976-78 jako soudce u Okresního soudu v Levicích, k 1. 1. 1979 byl pak přijat jako referent na MPO FMZV. V právním odboru měl v referátu záležitosti Světové organizace duševního vlastnictví a část agendy RVHP. Od prosince 1984 byl přidělen v hodnosti II. tajemníka na ambasádu ve Washingtonu, kde vedl konzulární úsek, později mu byla svěřena i agenda lidsko-právní. Po návratu do Prahy byl k 1. 4. 1989 jmenován zástupcem ředitele MPO a v červenci t. r. povýšen na radu. Po revoluci koncem t. r. byl pověřen přípravou textu dohody o odchodu sovětských vojsk z Československa, k 1. 3 1991 pak byl jmenován ředitelem MPO a následně, po reorganizaci FMZV, se k 18. 9. 1991 stal generálním ředitelem právní a administrativní sekce FMZV. V důsledku pozitivní lustrace byl ovšem již k 30. 4. 1992 z funkce odvolán, poté působil krátce jako jeden z poradců J. Dienstbiera (viz) a k 31. 7. 1992 z ministerstva odešel. V současné době vede vlastní advokátní kancelář, sídlící v Praze.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 682