BODNÁR Štefan
(*14. 7. 1929, Báčka u Trebišova, Slovensko)
Pocházel z maďarsko-slovenské dělnické rodiny, jeho otec byl předválečným členem KSČ. Po absolvování maďarské měšťanky pracoval jako zemědělský dělník, teprve po osvobození se vyučil číšníkem a později cukrářem (1952). Od r. 1952 pracoval jako účetní v hotelu Eden v Bratislavě a současně tu studoval dálkově VŠ ekonomickou (ing. 1958). Brzy po studiích byl přijat jako úředník na bratislavské povereníctvo obchodu, v l. 1960-62 pracoval na ONV v Žiaru nad Hronom, od r. 1962 pak jako vedoucí odboru obchodu, lehkého průmyslu a služeb na KNV v Banské Bystrici. V l. 1969-70 působil u Svazu slovenských výrobních družstev, v r. 1970 byl pak přijat do „očištěného“ ÚV KSS jako vedoucí odboru životního prostředí; odtud pak přešel k 1. 11. 1973 na pokyn V. Biľaka na FMZV. Nejprve byl zařazen do 2., východoevropského odboru, od ledna 1975 do února 1982 působil jako rada I. tř., resp. rada-vyslanec (a zástupce velvyslance) na ambasádě v Budapešti. Po návratu přešel dočasně do OMP ÚV KSČ, kde byl přidělen na sovětský „úsek“, již v červnu 1984 se ale na FMZV vrátil a od července 1986 zastával funkci velvyslance v Pákistánu. Koncem r. 1989 byl odvolán (o skončení jeho mise v Karáčí rozhodla ještě vláda L. Adamce) a již v březnu 1990 na vlastní žádost penzionován. Později se ještě věnoval podnikatelským aktivitám (dnes už neexistující s.r.o. BES v Trebišově).
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 285