Dětství prožil s rodiči v tehdejším Rusku (vrátili se do ČSR r. 1919), později se vyučil instalatérem a pracoval u různých firem, od r. 1939 na stavebním telegrafním úřadu v Praze. Již ve 30. letech se angažoval v mládežnickém komunistickém hnutí (Komsomol), od r. 1943 byl „totálně“ nasazen. Hned po osvobození vstoupil do KSČ, v l. 1946-49 pracoval u Telegrafního stavebního úřadu v Ústí, kde byl současně šéfem stranické buňky, v létě 1949 byl pak jako vybraný „kádr“ přijat ke studiu na Dělnické diplomatické škole a po jejím absolvování začal pracovat na MZV. Již po tříměsíční službě byl k 15. 2. 1950 jmenován gen. konzulem v Curychu, kde působil do srpna 1953, poté pracoval jako referent pro Švýcarsko na ZEO. V únoru 1955 přešel dočasně na MO ÚV KSČ (1957-58 absolvoval tamní VŠ stranickou), v prosinci 1964 se však vrátil na MZV. Absolvoval roční kurs na odborné škole MZV, pak byl přidělen na 8. (blízkovýchodní) odbor a od července 1965 do listopadu 1969 zastával funkci generálního konzula v Istanbulu. Po návratu byl nejprve zařazen na 7., asijský odbor, kariéru zakončil jako rada I. tř. v odboru asijských socialistických zemí (3. TO), kde působil od ledna 1971 do května 1977. Pak odešel do penze.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 283