BÍLEK Eduard
Eduard (12. 1. 1924, Zboněk u Blanska – 10. 1. 1978, Stockholm, Švédsko)
Pocházel z dělnické rodiny, vyučil se nástrojařem (1942), pak pracoval v dělnických profesích u soukromých firem ve Svitávce a později, po vojenské službě, ve Škodovce v Adamově (1947-50). Na MZV byl přijat jako dělnický kádr (a člen KSČ) k 1. 8. 1950, absolvoval politicko-administrativní školu pracujících a po krátké přípravě na západoevropském odboru (A IV-4) byl na tři roky přidělen jako atašé na ambasádu v Kodani. Po návratu do Prahy v prosinci 1953 byl zařazen nejprve na americko-britský odbor jako referent pro Kanadu a Irsko (ABO/3), v l. 1955-56 pracoval v sekretariátu náměstkyně G. Čakrtové-Sekaninové (viz), od září 1956 do července 1960 byl pak vicekonzulem v Melbourne. V l. 1960-63 absolvoval studium mezinárodních vztahů na VŠ politické při ÚV KSČ, poté se krátce připravoval na 6., americkém odboru MZV a od listopadu 1963 do července 1968 působil jako generální konzul v kanadském Montrealu, kde se mj. podílel i na přípravě čs. pavilonu pro světovou výstavu. Po návratu z Kanady pracoval znovu v hodnosti I. tajemníka na americkém odboru FMZV, r. 1972 byl povýšen na radu II. třídy a od ledna 1973 byl na půl roku pověřen zatímně vedením odboru. Od června 1973 do února 1976 zastával funkci předsedy CZV KSČ, poté byl umístěn na 5., západoevropský odbor a v listopadu 1976 jmenován novým velvyslancem ve Švédsku. Po zhruba roční misi ve Stockholmu náhle zemřel na infarkt.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 283