Po absolvování gymnázia (1902) vystudoval PrF na české univerzitě v Praze (JUDr. 1909), od března 1909 sloužil až do června 1920 jako důstojník justiční služby nejprve v Rakousku-Uhersku, od r. 1918 v čs. armádě, naposledy jako major v justičním oddělení ministerstva národní obrany. V dubnu 1920 byl přijat do služeb MZV a vzápětí byl (s titulem legačního tajemníka II. třídy) vyslán na nově zřízený ZÚ do Rio de Janeira, kde působil do února 1921. V následujícím období pracoval (nejprve jako vicekonzul, od června 1921 jako konzul II třídy, od února 1925 jako konzul I. třídy) v oddělení pro mírové smlouvy v právní sekci MZV; od 1. 11. 1927 do září 1933 pak působil jako konzul v Miláně. Po návratu z Itálie pracoval jako vrchní odborový rada (od srpna 1936 ministerský rada) v politické sekci MZV, kde posléze vedl jedno z oddělení v politické sekci (odd. II/3) MZV. Od ledna 1937 do prosince 1938 byl posledním předválečným čs. generálním konzulem v Berlíně, brzy po návratu z Německa byl k 31. 3. 1939 dán do předčasné trvalé výslužby.

 

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 026