Pocházel z rodiny generálního ředitele kladenských železáren; absolvoval reálku (1902), následně vystudoval VŠ báňskou a hutní ve Štýru a v Příbrami (ing. 1906), poté byl zaměstnán u firmy  Société des Hauts Forneaux et Fonderies de Pont a Musson. Angažoval se ve státoprávně pokrokové straně a r. 1914 náležel k zakladatelům domácího protirakouského odboje, již v listopadu t. r. však odešel do exilu ve Švýcarsku, odkud dále udržoval spojení s domácí „Maffií.“ Zpočátku formálně pracoval pro ruskou telegrafní agenturu, od r. 1917 pak působil jako dopisovatel Československé samostatnosti a neoficiální delegát ČsNR v Paříži. Po vzniku prozatímní čs. vlády v říjnu 1918 se stal jejím konzulárním zástupcem ve Švýcarsku, od května 1919 pak prvním diplomatickým delegátem čs. vlády (od září 1919 s titulem chargé d’affaires) v Bernu. Od ledna 1921 pracoval na MZV v Praze, kde napomáhal mj. organizaci šifrové služby ministerstva (odd. „B“) i jeho šifer. Od srpna 1925 do srpna 1928 působil jako vyslanec v Nizozemí, od 1. 9. 1928 do září 1933 zastával stejnou funkci v Řecku, odkud byl odvolán v důsledku úsporných opatření MZV. V následujícím období byl vedoucím „útvaru pro zvláštní úkoly“ politické sekce MZV, od 1. 7. 1938 do března 1939 pak byl vyslancem v Lotyšsku. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 byl nucen vydat legaci v Rize Němcům, zapojil se však do odboje ve Francii a posléze se stal úředníkem zahraniční správy Československého národního výboru a od r. 1940 MZV čs. exilové vlády. Od srpna 1942 byl opět akreditován jako vyslanec u řecké vlády v exilu, současně měl v kompetenci vyjednávání o obnově diplomatických vztahů s latinsko-americkými zeměmi. Od srpna 1945 pracoval jako ministerský rada v národohospodářské sekci obnoveného MZV, mj. se stal čs. delegátem u mezinárodní dopravní komise ECITA, sídlící tehdy v Londýně. V říjnu 1949 byl na vlastní žádost penzionován.

 

Lit.: J. NĚMEČEK, Soumrak a úsvit československé diplomacie, Praha 2008.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 025