BALÁŽ Jaroslav
(*16. 10. 1932, Dolná Strehová, okr. Velký Krtíš, Slovensko)
Po absolvování gymnázia v Lučenci (1951) vystudoval v l. 1951-55 fakultu speciálních nauk slovenské VŠT, resp. VŠT v Košicích (1955 Ing.), poté pracoval v podniku Mangenorudne bane v Popradu. V l. 1959-67 působil jako hlavní inženýr a později ředitel v podniku Železnorudne bane v Rudňanech, současně (1963-68) absolvoval externí aspiranturu na Báňské fakultě SVŠT. Od května 1967 do října 1971 pracoval jako báňský expert ve službách fy Polytechna na Kubě, po návratu byl díky postojům v r. 1968 „degradován“ na vedoucího útvaru racionalizace výroby a později samostatného referenta v podniku Rudné bane v Bratislavě. Po listopadové revoluci se stal náměstkem generálního erálního ředitele podniku Čs. rudné bane v Bratislavě, již na jaře 1990 byl pak slovenskou vládou doporučen na velvyslaneckou funkci. V červenci 1990 byl jmenován prvním postkomunistickým velvyslancem na Kubě (se současnou akreditací v Guayaně), již v březnu 1991 však bylo z „pracovně bezpečnostních důvodů“ schváleno jeho odvolání. Ačkoliv se původně ještě v červenci t. r. chystal k návratu do Havany, k jeho dalšímu výjezdu nedošlo a k 25. 7. 1991 z FMZV odešel.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 678