Po absolvování reálného gymnázia (1941) vystudoval PrF Univerzity Komenského (JUDr. 1946), již v době studií byl činný také literárně. Aktivně se zúčastnil SNP a následujícího partyzánského odboje, v únoru 1945 vstoupil do služeb Zpravodajské agentury Slovenska (ZAS) a odtud v červenci 1945 přešel na MZV. Zpočátku působil v kabinetu státního tajemníka V. Clementise (viz), později i jako jeho osobní sekretář. V srpnu 1947 byl jmenován prvním poválečným konzulem v Katovicích, v čele úřadu zůstal do října 1950. K 30. 6. 1951 byl v souvislosti s čistkami MZV ze služeb propuštěn, a byl nucen živit se jako soustružník v ČKD. Po liberalizaci poměrů počátku  60. let nalezl uplatnění jako překladatel z polštiny a historik slovensko-polských kulturních vztahů, v letech 1969-70 byl dokonce náměstkem ministra kultury SSR. V 70. letech byl ředitelem Slovenského Ústredí knižnej kultúry a vydavatelství Slovenský spisovatel, od r. 1977 byl pak vedoucím Slovenské literární agentury. K jeho posledním pracím náležela monografie: Severné hranice Slovenska: Spiš, Orava a Kysuce v politických, vojenských a diplomatických aktivitách po roku 1918 (2010).

Literatura.: Jozef ČONGVA (red.), Matej Andráš a jeho diplomacia srdca. Martin, Matica slovenská 2011.       

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 021