Projev ministra Macinky na novoročním setkání s vedoucími diplomatických misí a mezinárodních organizací
22.01.2026 / 11:13 | Aktualizováno: 26.01.2026 / 15:26
Praha, 22. ledna 2026
Vaše excelence, dámy a pánové, vítejte v Černínském paláci, vítejte na Ministerstvu zahraničí České republiky, děkuji Vám, že jste přijali pozvání na toto setkání.
Rád bych Vám na úvod popřál vše dobré do nového roku, přeji Vám pevné zdraví a mnoho radosti v osobním životě a nám všem přeji, aby naše spolupráce byla vzájemně prospěšná.
Dovolte mi, abych jako ministr zahraničních věcí nové vlády využil této vzácné příležitosti a stručně Vám představil akcenty a priority naší zahraniční politiky.
V základních otázkách naší zahraniční politiky zůstává kontinuita. Dobrá zahraniční politika se nemění revolučně „ode zdi ke zdi“, umí však měnit akcenty v závislosti na změně mezinárodního prostředí. Kontinuita neznamená neměnnost.
V zahraniční politice jsme udělali zásadní obrat co se týče její formy. Už to není politika moralizování a virtue signalling. Už to není politika postů na sociálních sítích místo diplomacie. Stát není platformou pro aktivismus.
Do centra naší diplomacie vracíme národní zájem. Každé naše rozhodnutí chceme poměřovat třemi jednoduchými otázkami:
- Je to dobré pro bezpečnost České republiky?
- Je to dobré pro naši prosperitu?
- Je to dobré pro svobodu našich občanů?
Jsme si vědomi toho, že svět a jeho uspořádání se proměňuje. Představy o ideálním uspřádání světa máme všichni, ale často nejsou tím nejlepším vodítkem k tomu, jak efektivně fungovat v tom reálném. Zahraniční politika této vlády bude proto realističtější, pragmatičtější a zdrženlivější. Zahraniční politika pro tuto vládu nebude nástrojem politiky domácí.
Naše komunikace zahraničně-politických témat dovnitř i vně státu nebude vedena snahou po získání mediálních titulků, ale bude přizpůsobena základnímu cíli zahraniční politiky, což je obrušování hran, uhlazování sporů, hledání partnerů či spojenců – nikoliv naopak. Řeč diplomacie je řečí symbolů, s nimiž musí být zacházeno nanejvýš citlivě, s empatií, bez poučování, odsuzování či moralizování.
To jsou ve zkratce obecné principy zahraniční politiky této vlády, nyní konkrétněji.
Naším základním referenčním geopolitickým rámcem zůstávají Evropa a transatlantický prostor, jejichž smluvním základem jsou EU (v případě Evropy) a NATO (v případě transatlantického prostoru). V obou těchto smluvních rámcích hodláme i nadále působit, a to konstruktivně, aktivně, pozitivně. Oba zároveň čelí novým výzvám, způsobeným novou dynamikou mezinárodního prostředí.
V případě EU někdy slýcháme, zejména z evropských institucí, volání po hlubší integraci a centralizaci, pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu a měnícího se charakteru transatlantických vztahů. Politický vývoj v řadě členských zemí tomuto volání však neodpovídá. Proto nechceme měnit křehkou a obtížně dosaženou současnou rovnováhu mezi nadnárodním a národním elementem evropské integrace (např. dalším rozšiřováním qualified majority voting či jinými změnami základních smluv). V případě NATO si uvědomujeme oprávněnost požadavku na silnější zapojení jeho evropských členů do budování aliančních obranných kapacit, který je ale nutno uvést do souladu s jejich ekonomickými možnostmi.
Uvnitř Evropy jsme geopoliticky, historicky, infrastrukturně i energeticky svázáni se středoevropským prostorem, z něhož se nevymkneme. Proto je naší povinností udržovat co nejkvalitnější vztahy s přímými sousedy i dalšími geograficky blízkými zeměmi. Z toho musí pramenit i naše hluboké pochopení případných názorových rozdílů. Při všem respektu nemáme důvod si osvojovat „narativy“ zemí z jiných částí Evropy, které prošly odlišnou historickou zkušeností.
Roste význam a váha mimoevropských center v systému mezinárodních vztahů, multipolární svět se stal realitou. Proto se mimoevropskému rozměru naší zahraniční politiky chceme intenzivněji věnovat, postupně zvýšit podíl mimoevropských trhů v naší obchodní bilanci, využít existujících strategických partnerství (jako Jižní Korea, Vietnam) a uzavírat nová. Jsme si vědomi toho, že globální atmosféra je méně příznivá pro odbourávání obchodních překážek, než tomu bylo ještě donedávna a že nástroje ochrany domácích trhů znovu vstupují do hry. Proto musíme lépe využívat potenciál již uzavřených obchodních dohod na úrovni EU. I v naší transformační, rozvojové a humanitární politice budeme více pracovat s ekonomickými kritérii a s měřitelnými dosažitelnými konkrétními výsledky.
Ekonomická diplomacie bude patřit mezi naše klíčové bilaterální nástroje.
Celkově nám půjde jak o získání obchodního prostoru na nových dynamicky se rozvíjejících trzích mimoevropského světa (zejména v Asii), tak o ekonomickou stabilizaci oblastí, z nichž mohou do Evropy proudit zdroje nestability např. v podobě nelegální migrace.
Chceme dobré, nebo alespoň standardní vztahy s klíčovými globálními hráči, mocnostmi a regiony. V prvé řadě jde o naše tradiční partnerství s USA, které procházejí zásadní redefinicí svých geopolitických priorit, ve vztahu k Evropě, k západní hemisféře i ke zbytku světa, a tuto změnu musíme brát v úvahu. Zároveň považuji za důležité říci, že nový přístup prezidenta USA k některým společenským a hodnotovým debatám – ať už jde o takzvanou „cancel culture“, „woke“ revoluci či zelený alarmismus – je v řadě ohledů blízký postoji nové české vlády.
S Čínou chceme obnovit standardní úroveň vztahů, které budou spadat do hlavního evropského proudu.
Pokud jde o Rusko, návrat k normálním vztahům je velmi komplikovaný, dokud Rusko pokračuje ve své agresi proti Ukrajině. Nová česká vláda podpoří veškeré diplomatické kroky, jejichž cílem je ukončení tohoto konfliktu. Rád bych poděkoval svému protějšku Andriji Sybihovi za vřelé přijetí a pohostinnost během mé návštěvy Ukrajiny. Bylo důležité vidět situaci v Kyjevě i jednotu ukrajinského lidu v jeho odhodlání válku ukončit.
Vnímáme rostoucí roli Indie, střední Asie a jihovýchodní Asie.
Na Blízkém Východě trvá kontinuita tradičního přátelství se Státem Izrael, stejně jako náš obecný důraz na jednání a diplomatické řešení konfliktů a rozvíjení spolupráce s partnery, kteří v tomto významném regionu usilují o totéž.
Vážené dámy a pánové, excelence, dovolte mi na závěr jménem nové vlády vyjádřit naši připravenost k intenzívní spolupráci a stálému dialogu.
Děkuji Vám za pozornost.