česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Moderní ekonomická diplomacie
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Audit společnosti PwC: Cesty k efektivnější ekonomické diplomacii

Společnost PwC Česká republika během letošního června a července realizovala projekt „Audit systémů podpory vnějších ekonomických vztahů“. Zadavatelem projektu bylo ministerstvo zahraničí. Audit pokrýval jak strategickou, tak operativní úroveň systému. Součástí projektu dále byla zahraniční analýza a posouzení efektivnosti poskytované podpory exportu v ČR. Cílem analýzy bylo podívat se podrobněji na efektivitu institucionálního nastavení, rozdělení kompetencí, nabízených proexportních služeb státu a trendy a směřování ekonomické diplomacie.

HLAVNÍ ZÁVĚRY

  • V ČR není jednoznačně definován pojem ekonomická diplomacie. Z pohledu řízení ekonomické diplomacie lze konstatovat, že v ČR do značné míry funguje duální systém, kdy se o pravomoci dělí Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) a Ministerstvo průmyslu o obchodu ČR (MPO). Kompetenční zákon, rozhodný zákon s ohledem na oblast systému podpory vnějších ekonomických vztahů č. 2/1969 Sb., zákon České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů, pojem ekonomická diplomacie nerozlišuje a nepokrývá.
  • V ČR je nastaven duální systém státem podpořeného financování a pojišťování exportu, kde financování exportu zajišťují Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). EGAP je oficiální „Export Credit Agency“ (ECA) v ČR. Tento systém nebyl v ČR od svého vzniku v roce 1995 významným způsobem reformován a aktuálně nereflektuje zásadní posun české ekonomiky.
  • V ČR není nastaven systém pro hodnocení efektivnosti poskytované podpory exportu a ekonomické diplomacie. Lidské zdroje jsou klíčovým prvkem pro hodnocení efektivnosti systému. V současném nastavení systému podpory vnějších ekonomických vztahů je právě lidský kapitál proexportních organizací jednou z hlavních podpor státu směrem k českým exportérům. S ohledem na stávající nastavení účetnictví a nákladového hospodářství státu, není stát schopen doložit relevantní počty člověkodnů (FTE – full time equivalent), které jsou reálně zapojeny do systému podpory vnějších ekonomických vztahů nebo do dílčích podčástí systému, jako např. podpory exportu.
  • Jednotná zahraniční síť (JZS) má být základem podpory exportu a ekonomické diplomacie ČR. Spolupráce mezi zastupitelskými úřady (ZÚ) a zahraničními kancelářemi agentury CzechTrade (CT) je obecně stanovena v rámcové dohodě mezi MPO a MZV (Rámcová dohoda mezi MPO a MZV o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie ČR). Reálný způsob a pravidla spolupráce v rámci JZS nejsou dohodou pokryty a spolupráce mezi ZÚ a CT je závislá na lidském faktoru. Zároveň ve skutečnosti nejsou dodržovány základní principy při zajištění poskytování základních a dodatečných (hrazených) služeb v rámci JZS.
  • Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) má potenciál dosáhnout většího pozitivního dopadu na budoucí český export, a to prostřednictvím:
  1. intenzivního zapojení české ZRS v rámci trojstranných projektů v zahraničí (větší projekty rozvojové spolupráce spolufinancované z dalších zdrojů, například ze zdrojů Evropské komise).
  2. zaměření se na vyhledávání potenciálu návaznosti komerčních projektů na projekty ZRS.
  3. posílením zapojení České rozvojové agentury (ČRA) do B2B programů – propojování businessu s rozvojovou spoluprací.

Důležitým mezníkem v zapojování ČR do mezinárodní rozvojové spolupráce, především s využitím zdrojů Evropské unie, je akreditace ČRA pro delegovanou spolupráci Evropské komise (akreditace v pěti ze sedmi pilířů).

  • Z provedené analýzy zahraničí vyplývá, že ačkoli mohou být ve dvou zemích podobné systémy řízení ekonomické diplomacie, jejich konkrétní fungování a nastavení má stále svá specifika. Z provedené analýzy je však možné identifikovat trendy a směřování v oblasti ekonomické diplomacie, které se vyskytují ve všech analyzovaných zemích. Tyto trendy mohou být dobrým zdrojem pro inspiraci s ohledem na budoucí vývoj a nastavení systému řízení ekonomické diplomacie v ČR.

 

Hlavní identifikované trendy a směřování ekonomické diplomacie v zahraničí jsou graficky znázorněny na obrázku č. 1.

Obrázek č. 1

Obrázek č. 1

 

DOPORUČENÍ

V rámci projektu jsme navrhli řadu doporučení, která pokrývají celý systém podpory vnějších ekonomických vztahů a ekonomické diplomacie ČR. Na obrázku č. 2 uvádíme komplexní přehled všech doporučení. V tomto článku se v detailu zaměříme na vybraná doporučení, která jsou z našeho pohledu klíčová pro budoucí efektivitu české ekonomické diplomacie.

  • Revize a úprava kompetenčního zákona tak, aby reflektoval státem zvolený systém řízení ekonomické diplomacie a přesně stanovoval rozdělení kompetencí. Základním předpokladem tohoto doporučení je, že ČR pod pojmem ekonomická diplomacie chápe jak zahraničně politické zájmy státu, tak zahraničně obchodní zájmy státu a konkrétní podporu exportu, investic a turismu, tedy oblasti, které spadají pod vnější ekonomické vztahy.

Pro umožnění efektivního výkonu ekonomické diplomacie státu je v případě duálního systému nutné mít podporu v jednoznačném rozdělení kompetencí v legislativním prostředí.

  • Dokončit započaté kroky k budoucímu institucionálnímu nastavení systému státní podpory exportního financování a pojišťování. Dle dokumentu „Informace o aktuální situaci systému státem podpořeného exportního financování a pojišťování a návrh dalších opatření“ je v současné době institucionální nastavení systému státní podpory exportního financování a pojišťování v řešení na úrovni vlády ČR. Dle výše uvedeného materiálu má být do konce roku 2017 vybrána nejvhodnější varianta (z pěti zvažovaných) budoucího institucionálního nastavení a pojišťování exportu.

Zvažované varianty:

Varianta A – vlastnická konsolidace ČEB jako 100% dcery EGAP.

Varianta B – ČEB a EGAP jako majetkově a komerčně neprovázané instituce.

Varianta C – ČEB a EGAP jako instituce sui generis.

Varianta D – sloučení ČEB a EGAP do jediné instituce (ECA) na základě zvláštního zákona. Jednou ze zvažovaných variant je dle informací Ministerstva financí ČR primárně pojišťovací instituce, která bude disponovat financující divizí.

Varianta E – zachování stávajícího stavu.

  • Zajistit efektivní fungování jednotné zahraniční sítě (JZS) a kontaktního centra pro export (KCE).

Konkrétně doporučujeme:

  1. nastavit jednoznačná pravidla spolupráce zástupců ZÚ se zahraničními kancelářemi CT v rámci JZS, včetně nastavení koordinace činností mezi ZÚ a zahraničními kancelářemi CT.
  2. zajistit dodržování rozdělení činností JZS stanovené v Rámcové dohodě a vyplývající z katalogu služeb JZS.
  3. zajistit správné a efektivní fungování „account managementu“ v rámci KCE.
  4. posílit rozvoj aktivit KCE.
  • Usilovat o významnější zapojení české ZRS v rámci trojstranných projektů v zahraničí a vyhodnotit možnost provázání rozvojové pomoci s ekonomickými aktivitami ČR. Z analýzy zahraniční praxe jsme identifikovali tendenci ostatních zemí provázat rozvojovou spolupráci/pomoc s ekonomickými aktivitami státu. Jsme si vědomi skutečnosti, že ZRS je zaměřena na rozvojové země, které se potýkají s řadou problémů. Z reálného hlediska však některé z těchto zemí nejsou ryze závislé na ZRS a jsou zapojeny do mezinárodního obchodu. Domníváme se, že by bylo z pozice ČR nelogické a neefektivní se nesnažit využít jakoukoli zákonnou a morální cestu pro posílení české exportní ekonomiky. Proto je ZRS možné využít jako most k další podpoře exportu ČR.

Možné kroky k dosažení užšího provázání ZRS s ekonomickými aktivitami státu:

  • Zapracování této vize do nové koncepce/strategie ZRS pro budoucí období.
  • Zvýšené zapojení ČRA do spolupráce s jednotnou zahraniční sítí a KCE.
  • Vyhodnotit kroky, které by vedly k možnosti využití dotací od zahraničních organizací.
  • Procesně a výkonně optimalizovat ČRA pro implementaci dotací poskytovaných zahraničními organizacemi.
Obrázek č. 2

Obrázek č. 2

KAREL PŮBAL, PwC Česká republika

přílohy

Shrnutí auditu systému podpory vnějších ekonomických... 618 KB PDF (Acrobat dokument) 25.10.2017