Za posledních 10 let klesl počet japonských farmářů o cca 35 % a průměrný věk těch stále aktivních se vyšplhal na úctyhodných 68 let. Pro japonské zemědělství je stále typický vysoký podíl manuální práce. Oproti tomu japonský průmysl je proslulý špičkovými technologiemi založenými na filozofii nepřetržitého zlepšování. Průmyslové technologie však nyní pomáhají modernizovat japonské zemědělství a zvyšovat vývoz.

I přes vysoký věk farmářů se zemědělskému exportu nebývale daří. V roce 2021 činil celkový vývoz japonských zemědělských a lesnických produktů téměř 1,2 bilionů jenů, což představuje nejen rekordní hodnotu devátým rokem v řadě, ale i 26% nárůst oproti předchozímu roku. Nejvyšší nárůst se týkal položek hovězí maso (o 86 % oproti roku 2020), alkoholické nápoje, jablka a mořské plody. A japonský zemědělský export má ještě větší ambice, do roku 2025 chce dosáhnout 2 bilionů a do 2030 dokonce 5 bilionů jenů. Proto vláda, výzkumné ústavy i sami farmáři zkoumají způsoby, jak modernizovat zemědělské postupy a zvýšit produktivitu. Producenti si začínají uvědomovat potřebu přechodu od převládajícího modelu „zaměřeno na produkt“ k modelu „zaměřeno na zákazníka“ a tržně orientovanému zemědělství.

Příkladem této strategie je farma Bell produkující rajská jablka odrůdy Akademi. Rajčata jsou po rýži druhou nejčastěji pěstovanou plodinou v Japonsku, hojně konzumovaná jak zasyrova, tak i zpracovaná. Farma v rámci chytrého zemědělství využívá nejmodernější technologie s cílem vyprodukovat plánované množství i kvalitu produkce dle požadavků zákazníků. Zemědělská produkce nevyhnutelně zahrnuje jistou nepředvídatelnost, úrodu ovlivňuje mnoho faktorů. Chytré zemědělství dle slov ředitele farmy zahrnuje díky digitalizaci sběr dat, jejich následnou analýzu a zavádění opatření. Od roku 2019 se na farmě pěstují rajčata ve sklenících s regulovaným ovzduším umožňujících celoroční produkci. Používají se také třídící roboty, vybavené rozpoznávacím softwarem, který je schopen poznat velikost, poškození plodů i obsah cukru. Využití kombinace těchto technologií nejenže výrazně snížilo podíl lidské práce, ale je pravým požehnáním i pro mladé začínající farmáře, kterým chybí léta praxe. A zákazníkům dokazuje, že jsou schopni zabezpečit integritu dodávek i kvalitu produkce. Krom toho, úspěch na domácím trhu je odrazovým můstek k úspěchu mezinárodnímu.

Vývoj dalších aplikací probíhá. Velmi slibné se ukazuje použití robotů a samořiditelných traktorů, které dokáží snížit čas potřebný k obdělání polí až o 72 %. V tomto případě ale použití technologií naráží na omezenou velikost rýžových polí, která je jednak daná historicky, ale také specifickým japonským terénem.

Trendem budoucího vývoje je koordinované ovládání vícero malých robotů. Jejich využití by bylo vhodné jak pro již zmiňovaná limitovaná japonská políčka, tak pro pole velké rozlohy. To by navíc odstranilo problém s utužováním půdy těžkou zemědělskou technikou.

Tomu všemu napomáhá i vývoj a rozšiřování nových technologií, jako jsou mobilní sítě páté generace, kamery s vysokým rozlišením a umělá inteligence. Jejich zkombinování pak umožní robotům sběr kvalitních dat, rychlý přenos, zpracování v cloudu a okamžitou aplikaci. To vše pod dohledem operátora, který takto může dohlížet na více robotů najednou.

Důležité pro české firmy je, že Japonsko v oblasti vývoje chytrého zemědělství nabízí spolupráci, a to s vládní podporou. Jednou z nejlepších možností navazování kontaktů mezi podniky v oblasti agrotechniky patří mezinárodní veletrh Next Generation Agriculture Expo, pořádaný každoročně v Tokiu a Ósace, který přitahuje velkou pozornost návštěvníků i vystavovatelů. Další cestou pro navázání kontaktů s japonskými firmami je AG/SUM agritech summit, ten se zaměřuje na spolupráci se startupy. Japonská vláda také zaujala aktivní postoj ke spolupráci se zahraničními firmami v rámci svého „Plánu na podporu vytváření globálních potravinářských hodnotových řetězců“, který byl představen v roce 2019. V rámci tohoto plánu se japonská agentura spadající pod Ministerstvo zemědělství snaží rozšířit zahraniční obchodní aktivity japonských a zahraničních potravinářských firem v tomto odvětví. Součástí tohoto plánu je také podpora zavádění japonských zemědělských technologií v zahraničí. Pokud máte zájem o spolupráci s japonskými firmami, kontaktujte zemědělskou diplomatku v Tokiu na emailové adrese „irena.leopoldova@mze.cz“.

Zpracovala: I. Leopoldová, ZD Tokio