Nová průmyslová politika Japonska proto akceleruje podporu výstavby špičkových továren. Japonsko zároveň propojuje podporu výroby čipů s rozvojem umělé inteligence, robotiky, automobilového průmyslu, datových center, telekomunikací a průmyslové automatizace. Vláda současně zvyšuje objem finance pro výzkum, výrobní kapacity, dodavatelský řetězec i vzdělávání pracovníků.

Pro české firmy a výzkumné instituce vznikají příležitosti především v navazujících segmentech, například v přesném strojírenství, vakuové technice, optice a fotonice, metrologii, automatizaci, pokročilých materiálech, energetickém managementu a kybernetické bezpečnosti.

Polovodiče jako pilíř nové růstové politiky

Současná politika vychází ze strategie Semiconductor and Digital Industry Strategy, kterou Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, známé jako METI, poprvé představilo v roce 2021. Revize z června 2023 stanovila cíl zvýšit do roku 2030 domácí tržby společností vyrábějících polovodiče z přibližně 5 bilionů JPY v roce 2020 na více než 15 bilionů JPY. Japonsko chce posílit výrobu průmyslových a automobilových čipů, obnovit kapacity v nejpokročilejších logických polovodičích a rozvíjet technologie, jako je integrace fotoniky a elektroniky.

Aktualizace strategie z června 2026 reaguje na rozvoj generativní a fyzické AI. Pokročilé polovodiče, data, modely AI, výpočetní infrastrukturu, telekomunikace, energetiku a kybernetickou bezpečnost proto zahrnuje do společného rámce pro mobilizaci veřejných a soukromých investic.

Nová Japan’s Growth Strategy, přijatá kabinetem 21. července 2026, zařadila polovodiče a AI mezi 17 strategických oblastí, pro které vláda připravila veřejně-soukromé investiční roadmapy. V polovodičové části se soustředí zejména na čipy pro fyzickou AI, robotiku a další inteligentní systémy.

Významná je snaha omezit závislost dlouhodobých projektů na každoročním schvalování jednotlivých dotací. Vláda chce využívat víceleté rozpočtové rámce a kombinovat dotace na výzkum a výrobní kapacity s kapitálovými vstupy, úvěry a státními zárukami. Investiční roadmapy mají určit prioritní technologie, očekávaný rozsah investic, překážky jejich realizace a konkrétní úlohu veřejného sektoru.

Více než 10 bilionů JPY veřejné podpory

Právní základ pro podporu domácí výroby pokročilých polovodičů rozšířila novela zákona na podporu 5G a zákona o NEDO, účinná od 1. března 2022. Do roku 2025 bylo prostřednictvím tohoto rámce vyčleněno přibližně 2,2 bilionu JPY, mimo jiné na projekty JASM, Kioxia a Micron. Podpora je spojena s dlouhodobým zachováním výroby, stabilitou dodávek a kontrolou plnění schválených plánů.

Hlavním finančním rámcem je AI and Semiconductor Industrial Infrastructure Enhancement Framework, přijatý 22. listopadu 2024. Do fiskálního roku 2030 počítá s více než 10 biliony JPY veřejné podpory pro AI a polovodiče.

Přibližně 6 bilionů JPY má být využito na dotace, výzkumné programy a realizační kontrakty. Nejméně 4 biliony JPY mají tvořit kapitálové vstupy, úvěry, státní záruky a další finanční nástroje. Vláda očekává, že podpora během deseti let mobilizuje více než 50 bilionů JPY veřejných a soukromých investic a vyvolá širší ekonomický efekt kolem 160 bilionů JPY.

Rapidus: návrat k nejpokročilejším logickým čipům

Nejambicióznějším domácím projektem je Rapidus, založený v srpnu 2022 za podpory osmi významných japonských firem. Společnost chce ve druhé polovině roku 2027 zahájit komerční výrobu logických polovodičů s technologickým uzlem 2 nm.

Rapidus spolupracuje s IBM na technologii tranzistorů typu gate-all-around. Výrobní a výzkumné centrum IIM-1 v Čitose na ostrově Hokkaidó spustilo pilotní linku v dubnu 2025 a v prosinci téhož roku poskytlo zákazníkům předběžnou verzi nástrojů pro návrh čipů.

Veřejná podpora výzkumu a vývoje Rapidusu dosáhla do konce fiskálního roku 2025 přibližně 1,7 bilionu JPY. Pro fiskální rok 2026 METI schválilo další podporu kolem 631,5 mld. JPY. Rapidus musí během několika let zvládnout nový výrobní proces, získat objednávky a dosáhnout dostatečného využití nákladné výrobní kapacity.

Dne 27. února 2026 získala společnost nový kapitál ve výši 267,6 mld. JPY. Stát prostřednictvím agentury IPA vložil 100 mld. JPY a dalších 167,6 mld. JPY poskytlo 32 převážně soukromých společností, včetně Canonu, Densa, Fujitsu, Hondy, IBM Japan, Kioxie, NTT, Sony a Toyoty. Dne 5. června následoval další kapitálový vstup IPA ve výši 150 mld. JPY.

Na konci dubna 2026 měl Rapidus více než 1 200 kmenových zaměstnanců a podle METI jednal s více než 60 potenciálními zákazníky. V okolí Čitose se zároveň rozhodlo zřídit provozovnu nebo kancelář 62 polovodičových společností. Úspěšný přechod k sériové výrobě by Japonsku vrátil domácí kapacitu v segmentu, kterému dnes dominují TSMC a Samsung.

Kumamoto: výrobní centrum kolem TSMC

Druhým hlavním centrem japonské polovodičové politiky je prefektura Kumamoto na ostrově Kjúšú. Základem tamního clusteru je společnost Japan Advanced Semiconductor Manufacturing, známá jako JASM. Majoritním vlastníkem je TSMC, menšinové podíly drží Sony Semiconductor Solutions, Denso a Toyota.

První továrna JASM v Kikujó byla otevřena v únoru 2024 a první dodávky následovaly v prosinci. Kapitálové výdaje na výstavbu a výrobní zařízení dosáhly přibližně 8,6 mld. USD. Projekt realizovala JASM s kapitálovou účastí TSMC, Sony Semiconductor Solutions a Denso, zatímco japonská vláda schválila podporu až 476 mld. JPY. Závod může měsíčně zpracovat přibližně 55 tisíc dvanáctipalcových waferů a vyrábí logické čipy v uzlech 22/28 nm a 12/16 nm.

Druhý závod financuje JASM za podpory svých akcionářů, včetně nově zapojené Toyoty. Schválený projekt počítá s kapitálovými výdaji přibližně 13,9 mld. USD a s veřejnou podporou až 732 mld. JPY. TSMC po kapitálovém navýšení drží v JASM přibližně 86,5 %, Sony 6 %, Denso 5,5 % a Toyota 2 %.

Podporovaná část druhého projektu má vyrábět čipy v uzlech 6 nm a 12 nm s kapacitou přibližně 48 tisíc dvanáctipalcových waferů měsíčně. Včetně nepodporované 40nm výroby má celková kapacita dosáhnout zhruba 63 tisíc waferů měsíčně. Zahájení výroby bylo ve schváleném plánu stanoveno na poslední čtvrtletí roku 2027.

Kapitálové výdaje JASM na oba závody mají přesáhnout 22 mld. USD, zatímco japonská vláda schválila podporu v souhrnné maximální výši přes 1,2 bilionu JPY. Po dokončení druhé továrny má společná kapacita překročit 100 tisíc dvanáctipalcových waferů měsíčně.

Investice mění ekonomiku Kumamota

Podle odhadu METI mohou investice do polovodičového a elektronického průmyslu v Kumamotu v letech 2022 až 2031 zvýšit objem regionální ekonomické aktivity přibližně o 11,2 bilionu JPY. Z toho má asi 7,5 bilionu JPY vzniknout ve výrobě polovodičů a navazujícím dodavatelském řetězci a 3,7 bilionu JPY ve výstavbě závodů, souvisejících investicích a přípravě pozemků. Příspěvek k hrubému regionálnímu produktu se odhaduje na 5,6 bilionu JPY.

Vzniknout má také 10 700 nových pracovních míst. JASM měl již v dubnu 2024 kolem 1 500 zaměstnanců. Kapitálové výdaje ve zpracovatelském průmyslu na Kjúšú se ve fiskálním roce 2023 zvýšily o rekordních 80,3 %, přičemž další investice směřují do výrobních zařízení, speciální chemie, materiálů, logistiky a infrastruktury.

Prefektura současně rozvíjí koncepci Kumamoto Science Park, navazující na regionální polovodičovou strategii z března 2023. Plán počítá s propojením firem, univerzit a výzkumných institucí, budováním sdílených laboratoří a čistých prostor a rozvojem dopravy, logistiky a vzdělávání.

Sony a TSMC investují do obrazových senzorů

Sony Semiconductor Solutions a TSMC podepsaly 8. května 2026 předběžnou dohodu o spolupráci a 11. srpna závaznou dohodu o založení společnosti Advanced Vision Semiconductor Manufacturing Corporation ve městě Kóši v prefektuře Kumamoto.

Sony má do společného podniku vložit přibližně 465 mld. JPY, částečně převodem již vybudovaného závodu, a TSMC dalších 282 mld. JPY v hotovosti. Ohlášené vklady tak dosahují 747 mld. JPY. Ovládajícím akcionářem má být Sony a sériová výroba je plánována na rok 2029. Dokončení transakce ještě podléhá regulatornímu schválení.

Společný podnik propojí návrh obrazových senzorů Sony s výrobními procesy TSMC. První produkty mají být určeny zejména pro chytré telefony, spolupráce však počítá také s automobilovými a robotickými aplikacemi.

Příležitosti v dodavatelském řetězci

Japonsko si vedle výrobních kapacit zachovává silné postavení v polovodičových zařízeních, materiálech, waferech, substrátech, optice, výkonových polovodičích, testování a pouzdření. Nové závody proto navazují na existující dodavatelskou základnu a zároveň přitahují další výrobce z Tchaj-wanu, Spojených států a Evropy.

Programy podle japonského zákona o podpoře ekonomické bezpečnosti schválily do konce roku 2024 celkem 23 polovodičových projektů s maximální podporou přibližně 418,5 mld. JPY. Projekty zahrnovaly výkonové polovodiče na bázi karbidu křemíku, výrobní zařízení, FC-BGA substráty, křemíkové a SiC wafers, fotocitlivé materiály, vysoce čistá rozpouštědla a recyklaci neonu.

V těchto segmentech mají české firmy pravděpodobně největší šanci na úspěch. Uplatnit se mohou dodavatelé přesných dílů, vakuových systémů, optiky, laserů, mikroskopie, plazmových technologií, zařízení pro čisté prostory, měřicí techniky a průmyslové automatizace. Další prostor nabízí software pro řízení výroby, prediktivní údržba, chlazení, hospodaření s vodou a kybernetická bezpečnost provozů.

Japonské podniky přitom neposuzují pouze technické parametry. Důležitá je také stabilita dodávek, dlouhodobý servis, kvalita dokumentace, ochrana duševního vlastnictví a schopnost upravit řešení podle konkrétního výrobního procesu.

Výzkumná spolupráce s Japonskem

Od 30. července 2026 je Japonsko přidruženo k pilíři II programu Horizon Europe. Japonské organizace tak mohou v příslušných výzvách koordinovat mezinárodní konsorcia a získávat evropské financování za obdobných podmínek jako subjekty z členských a dalších přidružených zemí.

Pilíř II disponuje rozpočtem 52,4 mld. eur a podporuje mimo jiné projekty v digitálních technologiích, průmyslu, energetice, mobilitě a zdravotnictví. Pro české univerzity, výzkumné instituce a technologické firmy se tím rozšiřují možnosti společných projektů s japonskými partnery v polovodičových procesech, fotonice, robotice, pokročilých materiálech a energeticky účinné elektronice.

Kontaktní a oborové platformy

Pro navazování kontaktů s japonskými firmami lze využít platformu JETRO J-Bridge, která propojuje japonské společnosti se zahraničními technologickými firmami a startupy a může zprostředkovat individuální obchodní jednání.

Důležitou průmyslovou platformou je také asociace SEMI Japan, která organizuje pracovní skupiny, odborné programy a networkingové aktivity v oblastech výroby polovodičů, zařízení, materiálů, pokročilého pouzdření, návrhu čipů, metrologie a inspekce.

Z hlavních oborových akcí mohou být pro české subjekty zajímavé zejména: 

NEPCON JAPAN 2026

9. až 11. září 2026, Makuhari Messe, Čiba

Podzimní edice veletrhu NEPCON Japan se zaměřuje na vývoj, výrobu a pouzdření elektroniky. Pokrývá elektronické součástky, materiály, výrobní a inspekční zařízení, výkonové polovodiče a moduly, optoelektroniku, senzory a pokročilé pouzdření. Organizátor očekává přibližně 380 vystavovatelů a 33 000 návštěvníků. Zářijová edice byla založena v roce 2022, zatímco samotný NEPCON Japan má více než čtyřicetiletou historii.

Třetí ročník Kyushu Semiconductor Industry Exhibition

30. září až 1. října 2026, Marine Messe Fukuoka

Regionální veletrh se zaměřuje na polovodičový dodavatelský řetězec na Kjúšú. Zahrnuje výrobní zařízení, materiály, elektronické součástky, výrobní služby, pokročilé pouzdření, testování, rozvoj pracovních sil a spolupráci uvnitř regionálního clusteru. V roce 2026 se koná jeho třetí ročník a současně s ním proběhne první Kyushu Next-Generation Energy Exhibition.

SEMICON Japan 2026

9. až 11. prosince 2026, Tokyo Big Sight

SEMICON Japan je nejvýznamnější japonskou oborovou platformou pro polovodičový průmysl. Pokrývá výrobní procesy, zařízení, materiály, měření a inspekci, návrh čipů, pokročilé pouzdření a aplikace v automobilovém průmyslu a internetu věcí. Součástí jsou mimo jiné Advanced Packaging and Chiplet Summit, Advanced Design Innovation Summit a Metrology & Inspection Summit. Nejde o nový nebo třetí ročník, ale o dlouhodobě pořádaný veletrh s několik desetiletí trvající historií.

Další odborné akce lze průběžně sledovat prostřednictvím kalendáře SEMI Japan a specializovaných polovodičových kalendářů. Údaje o termínech, programu a registraci je vhodné před cestou znovu ověřit na oficiálních stránkách pořadatelů.

Pro bližší informace se české firmy mohou obracet na ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Tokiu: Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.

Tereza Kušnerová, stážistka, Velvyslanectví České republiky v Tokiu

Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tokiu