english  česky  日本語 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: ZÚ Tokio
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo LinkedIn logo

Japonský průlom v exportních kontrolách obranného vybavení a technologií — a proč si zaslouží pozornost českých firem nejen v obranném průmyslu

Japonská vláda provedla největší změnu v režimu kontrol vývozu obranného vybavení a technologií za poslední dekády. Systém se posouvá od limitovaného seznamu povolených nebojových kategorií zboží k principově řízenému case-by-case posuzování vývozů, které mohou (za přísných podmínek) zahrnovat i destruktivní platformy a zbraně. A nejde jenom o export - japonské firmy potřebují dohnat technologický a škálovací deficit, a rychle se zorientovat v prostředí mezinárodní obranně-průmyslové spolupráce.

Pro české společnosti je to důležitá zpráva: otevírá se nový koridor do indo‑pacifických a transregionálních obranných dodavatelských řetězců, opřený o rychle rostoucí japonský obranný rozpočet, který by měl ve fiskálním roce 2026 dosáhnout 1,9 % HDP či asi 66,5 miliard USD. Rozpočet alokuje masivní financování pro oblasti, kde čeští výrobci mohou uspět v dodávkách subsystémů, materiálů, softwaru, výroby, MRO či dual‑use řešení, ale i ve společném výzkumu, designu a výrobě s japonskými partnery.

Ke změně dochází přesně 50 let poté, co došlo ke zpřísnění režimu kontrol vývozu do stavu, který znamenal faktický zákaz vývozu letálního vybavení. Po limitovaném uvolňování režimu od roku 2014, kdy došlo k ustavení Tří principů pro transfer obranného vybavení a revizí z let 2023-2024, které umožnily zpětný export licenčně vyráběných produktů nyní dochází ke změně, která může transformovat strategické prostředí a obranně-průmyslové dodavateské řetězce jak v regionu, tak globálně. 

Jaké jsou hlavní charakteristiky nového systému?

Japonsko v dubnu 2026 revidovalo Tři principy a Prováděcí směrnici k nim, čímž výslovně ukončilo dlouholeté omezení, které umožňovalo export hotových, domácích systémů pouze v pěti ne‑bojových kategoriích (záchrana, transport, varování, monitoring a odminování).

Japonsko nyní explicitně rozlišuje obranné položky na:

  • „Ne‑zbraně“ (bez destruktivních schopností): export je bez teritoriálních omezení (nadále ale podléhá licencování a kontrole koncového užití).
  • „Zbraně“ (s destruktivní schopností, včetně položek považovaných za „zbraně“ dle zákona o Silách sebeobrany): export je primárně omezen na země, které mají s Japonskem dohodu o transferu obranného vybavení a technologií a dohodu o bezpečnosti informací, přijmou podmínky užití v souladu s Chartou OSN a přísný end‑use management.

Vývoz zbraní (mj. komplexních hotových systémů, jako jsou bojové lodě, ponorky či letouny) tak bude prozatím omezen na 17 států, se kterými má Japonsko vybudovanou příslušnou smluvní architekturu.  I přesto, že mezi nimi Česká republika zatím není, se pro české firmy otevírá řada příležitostí v oblasti “nezbraňových” systémů a technologií, ale i ve značné části dodavatelského řetězce “zbraní”. 

Současně Japonsko ponechává v platnosti principy zakazující transfery, které by porušily rezoluce RB OSN a zachovává obecné omezení pro vývoz do států, kde probíhá konflikt. Zároveň však nový rámec počítá s možností výjimečného schválení transferu, pokud je to vyhodnoceno jako nezbytné pro bezpečnost Japonska.

Proč dochází k uvolnění exportních restrikcí teď?

 Japonské strategické dokumenty popisují současnost jako „éru krize“. Ruská agrese proti Ukrajině, čínská modernizace ozbrojených sil a tlak ve Východočínském a Jihočínském moři, severokorejské posilování raketových a jaderných kapacit i zahraniční politika USA přispěly k akceptaci urgentní potřeby diverzifikovat bezpečnostní vazby a změnit strategické uvažování o obranné politice Japonska. Nedílným prvkem udržitelného zajišťování národní bezpečnosti je pro Japonsko i výkonný a odolný obranný a bezpečnostní průmysl, který umožní místním ozbrojeným silám budovat schopnosti, které přispějí k jejich připravenosti na konflikty 21. století a tak i k odstrašení potenciálních protivníků. A Japonsko si dobře uvědomuje, že se v tomto segmentu neobejde bez mezinárodních partnerů.

Příležitost pro obě strany

Obranně-průmyslový komplex Japonska dlouhou dobu kapacitně i technologicky strádal kvůli nucenému zaměření na domácí trh. Od umožnění přístupu na na exportní trhy si japonská vláda slibuje navýšení objemů výroby a vytvoření průmyslových kapacit, které sníží jednotkové náklady na vybavení a které bude možné využít i v případě hlubší krize. Stejně tak je cílem umožnit přenos technologií a výrobních postupů ze zahraničí, celkovou modernizaci obranného průmyslu a jeho adaptaci na současné výzvy a mentalitu v oboru. To je přesně logika, která vede k dlouhodobému onboardingu dodavatelů a příležitostem v lokalizaci.

Zároveň pokud chce Japonsko rozšířit domácí výrobní kapacity pro svou vlastní bezpečnost, potřebuje stabilní zakázky. Samotná domácí poptávka ze strany Sil sebeobrany však nemusí stačit k udržení vysokokapacitní výroby. To v praxi vytváří potřebu partnerů nejen jako odběratelů, ale také jako spoluinvestorů, spoluvýrobců a partnerů pro společné zajištění provozu a udržitelnosti, kteří pomáhají ukotvit dlouhé výrobní série.

Klíčovým aspektem je i interoperabilita. Jedním ž předpokladů je, že pokud více „spřízněných“ států provozuje stejné vybavení, mohou sdílet výrobní a údržbové základny a v krizových situacích si poskytovat vzájemnou podporu.

Dlouhodobým motivem japonského obranného průmyslu pak byla eroze systému dodavatelů druhé a třetí úrovně — tedy malých a středních podniků (SMEs), které vyrábějí specializované komponenty, které se potýkaly s nízkou ziskovostí a nedostatkem investic. Klíčovou snahou jak vlády, tak průmyslových primes, je opětovná horizontalizace obranného průmyslu a opětovné zapojení SMEs a startupů do procesu. Pro české firmy to otevírá další úroveň spolupráce, která může být v určitých případech schůdnější cestou do japonských dodavatelských řetězců v obraně a technologiích dvojího užití. 

Nová éra japonského obranného průmyslu si zaslouží pozornost českých firem

Rozhodnutím o uvolnění kontrol vývozu Japonský obranný průmysl bezesporu vstupuje do transformativní fáze, u které by české společnosti neměly chybět. Zejména při brzké identifikaci komplementarity a navázání ranných průmyslových partnerství se může jednat o příležitost pro dlouhodobou spolupráci se strategickým dopadem. Vzhledem k rozvětvenosti dodavatelského řetězce se příležitost netýká jen firem v čistě obranném průmyslu, ale i firem, které produkují zboží dvojího užití a civilního zboží s uplatnitelností v tomto segmentu.

ZÚ Tokio může firmám pomoci s navazováním kontaktů s možnými partnery, stejně jako s orientací v místním obranně-průmyslovém ekosystému.

Posilování viditelnosti brandu českého obranného průmyslu je v tomto procesu zásadní. ZÚ Tokio proto plánuje řadu aktivit, vč. zvažované účasti na jednom z největších zbrojních veletrhů v regionu, DSEI Japan na konci dubna 2027.

Pro více informací se prosím obraťte na Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.