Země vyhozených plastů

Zatímco v roce 1980 se vyrobilo v Japonsku 7 518 tun plastů, v roce 2018 to již bylo 10,7 mil. tun. Ačkoliv je tento vývoj především spojen s rychlým ekonomickým rozvojem země a vysokými hygienickými nároky, částečně to vychází také z důrazu, který Japonci kladou na obaly, nejen co se týče jejich estetiky, ale také jejich množství. Zatímco v ČR obvykle stačí na jedno zboží, zvláště potraviny, jeden obal, Japonci neváhají jej zabalit do tří i více vrstev. Vychází to mj. z kultury omotenaši, která je výrazem projevu pohostinnosti ve formě pečlivého a pěkného balení. 

O to horší je pak nicméně skutečnost, že třetina veškerých plastových produktů, většinou obalů, bývá na jedno použití. Kombinace specifické tradice ve spojení s bohatou konzumní společností tak vede k mimořádné osobní spotřebě, kdy obyvatel Japonska v průměru vyhodí 35 kg plastových obalů ročně, což je nejvíce hned po Spojených státech.

Opatrné začátky cirkulární ekonomiky

Tento stav je i přes důslednou recyklaci 84 % (z nich se ale téměř 60 % spálí) plastového odpadu dlouhodobě neudržitelný. Jako možné řešení se nabízí uplatňování alternativních materiálů, nebo důraz na znovupoužitelnost obalů. Zvýšený zájem o cirkulární ekonomiku dokazuje i před čtyřmi roky nově vzniklý tokijský veletrh Sustainable Materials Expo. Od té doby se rozrůstá a v posledním roce se na něm vystavovalo na 3000 materiálů, které mohou být alternativou ke klasickým plastům vyráběným z ropy. Jejich komerční uplatnění zůstává nicméně velkou výzvou, jak připouští i japonský vynálezce biologicky rozložitelných plastů.

Napomoci změně by měl sílící tlak japonské vlády. Ta již několik let prosazuje koncept tří „Z“ (zmenšit, znovupoužít, zrecyklovat) a v brzké době plánuje oznámit strategii v boji proti plastovému odpadu a znečištění moří a oceánů, čímž se tomuto problému dostane prominentní pozornosti veřejnosti i byznysu. Potřebu změny si navíc začínají uvědomovat i některé velké japonské společnosti. Příkladem je Asahi, velkovýrobce alkoholických i nealkoholických nápojů, který se zavázal k postupnému opuštění plastů a jejich nahrazení ekologickými materiály.

I přes uvedený pokrok Japonsko ještě zcela nepřijalo koncept cirkulární ekonomiky a řada firem se s ní musí teprve seznámit. Lze však očekávat, že technologie založené na cirkulární ekonomice, zvláště ty nabízející alternativy k plastům, nebo jejich ekologické zpracování se budou v Japonsku v nejbližších letech těšit rostoucímu zájmu a budou otevírat nové příležitosti.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu