Japonská vláda proto podporuje výstavbu domácích výrobních kapacit, zabezpečení dodávek kritických surovin a vývoj all-solid-state baterií, tedy baterií s pevným elektrolytem. Aktualizovaná strategie z roku 2026 zároveň rozšiřuje pozornost od samotných článků ke komplexním napájecím systémům pro elektromobily, elektrizační soustavu, datová centra, zdravotnická zařízení a kritickou infrastrukturu. Pro české firmy tím vznikají příležitosti ve výrobních technologiích, automatizaci, testování, energetickém managementu, kybernetické bezpečnosti a recyklaci, stejně jako ve společném výzkumu, technologických partnerstvích a investicích do českého bateriového řetězce.

Od bateriových článků k celému napájecímu systému

Základem současné politiky byla Battery Industry Strategy, kterou Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, známé jako METI, přijalo v srpnu 2022. Dokument reagoval na pokles podílu japonských výrobců a na rostoucí závislost na dovozu surovin, materiálů a některých bateriových komponentů. Baterie byly v prosinci 2022 zároveň zařazeny mezi kriticky důležité produkty podporované podle Act on the Promotion of Ensuring National Security through Integrated Implementation of Economic Measures (Law No. 43 of 2022), známého jako Economic Security Promotion Act.

Dne 2. června 2026 METI zveřejnilo revidovanou strategii pod novým názvem Battery and Power Industry Strateg. Změna názvu odráží rozšíření jejího zacílení. Vláda již nestaví bateriovou politikou pouze okolo samostatného článku či bateriového packu, ale pracuje s koncepcí napájecího systému, který propojuje baterii s řízením energie, bezpečností a připojením k elektrizační soustavě nebo napájenému zařízení.

Důvodem je mimo jiné strukturální nadkapacita na světovém trhu standardních lithium-iontových článků. Japonsko jen obtížně konkuruje čínským výrobcům cenou a objemem, a proto chce domácí produkty odlišit výkonem, bezpečností, spolehlivostí a odolností dodavatelského řetězce. Nová strategie výslovně počítá také s rostoucí poptávkou po vysoce výkonných napájecích systémech pro AI datová centra, zdravotnictví a zvládání přírodních katastrof. Vedle energetické hustoty proto zdůrazňuje také výkonovou hustotu a schopnost systému rychle dodávat elektrický výkon.

Strategie stanovuje tři hlavní cíle. Japonsko chce v období od roku 2030 do poloviny 30. let dosáhnout domácí výrobní kapacity bateriových článků 150 GWh ročně, přičemž oproti původní strategii již netrvá na splnění tohoto cíle nejpozději v roce 2030. Dále plánuje mezi lety 2025 a 2035 ztrojnásobit celosvětové tržby japonských firem z bateriového podnikání. Třetím cílem je zahájit kolem roku 2030 komerční využití baterií s pevným elektrolytem a následně rozšiřovat jejich výrobu podle vývoje poptávky.

Stát podporuje články, materiály i výrobní zařízení

Japonský systém podpory zahrnuje bateriové články, materiály a komponenty i zařízení potřebná pro jejich výrobu. Podle schématu založeného na Economic Security Promotion Act mohou firmy předložit METI tzv. Ensuring Supply Plan a po jeho schválení získat podporu prostřednictvím NEDO. Podpora se vztahuje na investice do výrobních kapacit i na technologický vývoj; u kapitálových investic může dosahovat až jedné třetiny nákladů a u technologického vývoje až poloviny.

Současná databáze METI eviduje 45 schválených plánů, přičemž zahrnuje i některé plány, jejichž certifikace byla následně zrušena. Vedle výrobců samotných baterií jsou mezi nimi výrobci materiálů, komponentů a výrobních zařízení. To ukazuje, že japonská průmyslová politika necílí pouze na finální výrobek, ale na celý domácí dodavatelský řetězec.

Mezi největší projekty patří společný podnik Honda, GS Yuasa a Blue Energy s maximální veřejnou podporou 158,7 mld. JPY, Toyota, Prime Planet Energy & Solutions, Toyota Battery a Toyota Industries s podporou až 117,8 mld. JPY, Panasonic Energy a Subaru s podporou až 156,4 mld. JPY a Panasonic Energy s Mazdou s podporou až 28,3 mld. JPY. Další projekt Toyoty a jejích bateriových společností schválený v roce 2024 počítá s podporou až 85,6 mld. JPY.

Uvedené projekty ukazují, že japonská politika nestaví jednu národní gigafactory. Výrobní základna vzniká prostřednictvím několika partnerství automobilek a výrobců baterií, přičemž jednotlivé projekty jsou zpravidla navázány na odběr konkrétní automobilky a její výrobní plán. Tento model snižuje logistické náklady a umožňuje přizpůsobit články konkrétním vozidlům, současně však vede k roztříštěnější výrobní struktuře než u velkých čínských producentů.

All-solid-state baterie - sázka na nové technologie

All-solid-state baterie používají místo kapalného elektrolytu pevný materiál. Potenciálně mohou nabídnout vyšší energetickou hustotu, kratší dobu nabíjení a lepší tepelnou bezpečnost. Japonsko je považuje za oblast, v níž může využít domácí kompetence v chemii, materiálech, přesném strojírenství a automobilovém vývoji a částečně kompenzovat cenovou převahu konkurentů ve standardních lithium-iontových článcích.

Přechod k sériové výrobě však vyžaduje vyřešit životnost článků, stabilitu rozhraní mezi elektrodami a elektrolytem, výrobní výtěžnost a cenu pevných elektrolytů. U některých konceptů je třeba řešit také udržení dostatečného kontaktu mezi elektrodami a pevným elektrolytem. Strategický cíl komercializace kolem roku 2030 proto neznamená okamžitý přechod celého automobilového trhu na tuto technologii. První aplikace mohou směřovat do vozidel, u nichž vyšší výkon nebo delší dojezd odůvodní vyšší cenu.

Pro zahraniční dodavatele může být důležitější výrobní proces než chemické složení článku. Nové výrobní linky budou vyžadovat vysokou přesnost a schopnost zajistit stabilní kvalitu ve velkém měřítku. Právě zde mohou vznikat příležitosti pro specializované technologické firmy bez ambice vyrábět vlastní bateriový článek.

Rychle roste trh stacionárních úložišť

Bateriová politika se stále více propojuje s japonskou energetickou bezpečností. Rostoucí instalovaný výkon solárních a větrných elektráren zvyšuje potřebu zdrojů, které mohou ukládat přebytky elektřiny, vyrovnávat krátkodobé odchylky a poskytovat podpůrné služby elektrizační soustavě. První aukce dlouhodobých dekarbonizačních zdrojů přidělila bateriovým úložištím přibližně 1,1 GW, přičemž nabídky bateriových projektů dosáhly přibližně 4,6 GW. Druhé kolo přidělilo bateriím dalších 1,37 GW. Aukce zároveň poskytují vítězným projektům dlouhodobý kapacitní příjem, což zlepšuje předvídatelnost návratnosti investic.

Zájem investorů dále vzrostl. Žádosti o připojení velkokapacitních baterií k síti dosáhly ke konci září 2025 přibližně 24 GW, což představovalo zhruba 3,9násobný meziroční nárůst. Jde však o žádosti, nikoli o již instalovanou kapacitu. Část projektů nemusí získat financování, připojení nebo potřebná povolení. Japonský trh tak vstupuje do fáze, v níž budou projekty stále více vybírány podle technické připravenosti, ekonomiky provozu a splnění bezpečnostních požadavků.

Česká Second Foundation propojuje development, agregaci a obchodování

Příkladem úspěšného vstupu české firmy je Second Foundation, která na japonském trhu působí od května 2023. Prostřednictvím místní společnosti Second Foundation Japan se věnuje obchodování s elektřinou, agregaci obnovitelných a flexibilních energetických zdrojů a optimalizaci jejich provozu. Její příklad ukazuje význam schopnosti propojit úložiště s energetickými trhy a optimalizovat jejich výnosy.

V roce 2024 vytvořila s japonským developerem IQg společný podnik Nihon Obno, který se zaměřuje na development velkokapacitních síťových bateriových úložišť. Second Foundation do spolupráce přináší technologii, optimalizační algoritmy a zkušenosti z evropských energetických trhů, zatímco IQg zajišťuje místní znalost regulace a realizaci projektů.

V lednu 2026 Second Foundation Japan dále koupila od společnosti Trina Solar Japan Energy platformu pro rozvoj solárních elektráren a bateriových úložišť. Příklad tak ukazuje, že úspěšný vstup na japonský trh může stát na kombinaci vlastního technologického know-how, místních partnerství a postupného budování lokálních projektových kapacit.

Bezpečnost a kybernetická odolnost získávají větší váhu

Nová strategie předpokládá, že veřejná podpora a dlouhodobé aukce budou stále více spojovány s ověřováním bezpečnosti bateriového systému třetí stranou. Provozovatelé mají zároveň dokládat postupy pro řešení nehod, opatření proti přerušení dodávek a zabezpečení řídicích systémů. Požadavky se tedy týkají celého zařízení, nikoli pouze samotného článku.

Část změn se již promítá do konkrétních programů. U bateriových systémů se v rámci dlouhodobých dekarbonizačních aukcí uplatňují požadavky na kybernetickou bezpečnost a u vybraných komunikačně vybavených zařízení také na doložení shody s požadavky JC-STAR★1. Jde o základní úroveň japonského systému bezpečnostního označování IoT produktů, nikoli o certifikaci bezpečnosti celého úložiště.

Od dubna 2027 se má požadavek na použití zařízení označených JC-STAR★1 vztahovat na nově smluvně připojované vysokonapěťové a velmi vysokonapěťové solární a bateriové projekty. Týkat se má vybraných zařízení s komunikačními funkcemi, například PCS, BMS, EMS, komunikačních bran a zařízení vzdáleného monitoringu. U nízkonapěťových systémů se zavedení obdobného požadavku plánuje od října 2027. Konkrétní rozsah musí dodavatelé ověřovat podle typu zařízení, modelového označení a podmínek příslušného provozovatele sítě.

Příležitosti pro české firmy

Největší prostor pro české firmy pravděpodobně nevznikne v masové výrobě bateriových článků, kde je rozhodující rozsah kapitálu, zajištění surovin a dlouhodobé kontrakty s automobilkami. Zajímavější mohou být specializovaná řešení pro výrobní kapacity, měření, bezpečnost a energetické systémy. Japonské programy podporují vedle samotných baterií také materiály, komponenty a výrobní zařízení, což potvrzuje snahu rozšířit a technologicky posílit domácí dodavatelský řetězec.

U stacionárních úložišť se rozšiřuje trh pro systémy řízení energie, výkonovou elektroniku, predikci výroby a spotřeby, agregaci distribuovaných zdrojů a kybernetickou ochranu. Konkurenční výhodou může být schopnost dodavatele integrovat řešení do konkrétního japonského energetického a regulatorního prostředí. Samostatná komponenta bez místního servisu a znalosti certifikačních požadavků bude mít slabší pozici než řešení připravené pro konkrétní japonské podmínky.

Další oblastí je recyklace. Rozšiřování výroby rostoucí objem výrobního odpadu a baterií vyřazovaných z automobilových a stacionárních aplikací vytvářejí poptávku po bezpečné demontáži, třídění, diagnostice zbytkové kapacity a získávání materiálů. Pro japonské výrobce bude sledovatelnost důležitá také při exportu na evropský trh, kde se postupně zavádějí požadavky na uhlíkovou stopu, obsah recyklovaných materiálů a bateriové pasy. Japonské ministerstvo průmyslu již při přípravě recyklační politiky výslovně počítá s vývojem evropské regulace a s potřebou posílit domácí recyklační řetězec.

Japonsko pravděpodobně neobnoví své postavení pouze navyšováním objemu standardních lithium-iontových článků. Vládní strategie se proto soustředí na domácí zabezpečení dodávek, technologicky náročnější výrobu, all-solid-state baterie a napájecí systémy s vysokými požadavky na výkon a spolehlivost. Příležitosti vznikají v širším ekosystému kolem baterií – od výrobních procesů a řízení systému až po energetickou integraci a recyklaci.

Japonsko přitom může být pro české firmy také zdrojem inspirace pro budování vlastního bateriového ekosystému. Japonský přístup ukazuje význam propojení průmyslové politiky, výzkumu, investic, energetické infrastruktury a ekonomické bezpečnosti. Pro české prostředí může být relevantní zejména zkušenost s tím, jak prostřednictvím veřejné podpory a spolupráce firem, výzkumných institucí a státu vytvářet podmínky pro rozvoj celého hodnotového řetězce.

Česká bateriová mise propojila průmysl, výzkum a investice

Na rostoucí příležitosti v japonském bateriovém průmyslu navázala v září 2026 mise Českého bateriového klastru do Japonska. Delegaci českých firem, výzkumných organizací a veřejných institucí posílila účast vrchního ředitele MPO Eduarda Muřického a generálního ředitele CzechInvestu Jana Michala. Program zahrnoval návštěvy Mitsubishi Electric a dalších firem v regionu Kansai, NIMS Battery Research Platform a Hitachi High-Tech v prefektuře Ibaraki či společností Toshiba a Toyota. České subjekty získaly přímý přístup k japonským zkušenostem v oblasti all-solid-state baterií, materiálového výzkumu, analytických technologií, výroby a energetických úložišť.

Institucionální část mise zahrnovala jednání s METI a NEDO a podpis memoranda mezi CzechInvestem a Japan Institute for Overseas Investment, které vytvořilo nový rámec pro podporu vzájemných investic. Delegace se zúčastnila také veletrhu Battery Japan v rámci Smart Energy Week, kde organizovaně navštívila prezentace QST, AIST Solutions, DAIHEN Corporation, TOYAL či Starlight Engine. Členové mise jednali rovněž s japonskou Battery Association for Supply Chain o možnostech spolupráce v bateriových dodavatelských řetězcích.

Investiční seminář a navazující recepce Czech–Japan Energy Resilience & Innovation Forum propojily více než 70 českých a japonských účastníků. České firmy a instituce zde představily domácí bateriový ekosystém, výzkumné kapacity, technologická řešení a investiční příležitosti. Mise tak otevřela možnosti pro společný výzkum, technologická partnerství, investice a zapojení českých subjektů do bezpečných a odolných bateriových hodnotových řetězců. Její rozsáhlý program v Kansai, Nagoji, Ibaraki, Tokiu a dalších lokalitách současně potvrdil přínos úzké spolupráce Velvyslanectví České republiky v Tokiu, CzechInvestu a CzechTrade při propojování politické, investiční, výzkumné a obchodní dimenze české technologické diplomacie.

Japonsko se nesnaží vyhrát zpět ztracený podíl tím, že bude vyrábět více stejných článků jako jeho čínští konkurenti. Vládní strategie se soustředí na domácí zabezpečení dodávek, automatizaci výroby, all-solid-state baterie a napájecí systémy s vysokými požadavky na výkon a spolehlivost.

Pro české firmy se tím otevírá prostor především v oblastech, kde Japonsko potřebuje technologické know-how a specializované dodavatele. Japonsko tak pro české firmy nemusí být pouze odbytištěm, ale také potenciálním technologickým partnerem a zdrojem zkušeností s budováním celého průmyslového ekosystému. Kombinace japonského průmyslového know-how, investiční síly a rostoucí státní podpory s českými specializovanými technologiemi může vytvářet příležitosti jak na japonském trhu, tak pro společný vstup na další trhy.

Pro bližší informace se české firmy mohou obracet na ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Tokiu: Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.

Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tokiu