Japonsko rychle reaguje na zkušenosti z Ukrajiny a Blízkého východu, kde levné a masově nasazované drony změnily ekonomiku moderního bojiště. Bezpilotní prostředky mají pomoci řešit i strukturální výzvy: stárnutí populace, složitější nábor do Sil sebeobrany a potřebu hlídat rozsáhlý námořní prostor v okolí Japonska. Drony proto Tokio vnímá jako prostředek k posílení operační vytrvalosti, pobřežní obrany, ochrany základen a kritické infrastruktury i snížení personální zátěže.

Bílá kniha obrany 2026, důležitý dokument indikující směr rozvoje kapacit armády, považuje masové využití bezpilotních prostředků, rychlých softwarových iterací, AI, síťového řízení, kybernetických a elektromagnetických schopností za klíčové oblasti, na jejichž rozvoj se Síly sebeobrany musí zaměřit. Pokračuje tak v trendu posledních let, který drony postavil do středu japonského obranného plánování. S tím koresponduje i obranný rozpočet pro rok 2026 a podle dostupných informací tok peněz do rozvoje bezpilotních a autonomních prostředků nevyschne ani v následujících letech.

SHIELD: konkrétní rozpočet a rychlá akvizice

Nejviditelnějším běžicím programem je SHIELD – Synchronized, Hybrid, Integrated and Enhanced Littoral Defense. Má se jednat o vícevrstvý systém pobřežní obrany postavený na kombinaci UAV, USV a UUV. Ministerstvo obrany pro fiskální rok 2026 určilo pro SHIELD 100 miliard jenů na pořízení bezpilotních prostředků.

Program zahrnuje modulární UAV, několik typů malých útočných UAV, UAV vypouštěné z hladinových plavidel, lodní UAV, protilodní UAV, UAV pro ochranu radarových stanovišť, malé víceúčelové USV a malé víceúčelové UUV. Japonsko zároveň počítá s demonstrací schopnosti souběžně řídit více bezpilotních prostředků, na kterou je v obranném rozpočtu vyčleněno 2,2 miliardy jenů.

Rychle se rozvíjí celá oblast counter-UAS. ATLA v roce 2026 spustila rychlý program pro interceptorové drony, do kterého se podle dostupných zpráv přihlásilo 38 firem. Vybrána byla v červenci 2026 japonská Terra Drone, jejíž interceptor bude sloužit jako testovací systém pro demonstrace operativních potřeb i návazné logistiky a výcviku.

Startupy dostávají prostor vedle velkých firem

Drony mění strukturu japonského obranného trhu. Vedle tradičních velkých firem roste význam startupů a SMEs, protože právě ony často přinášejí rychlejší vývoj, software, autonomii, AI, senzory, provozní data a schopnost rychlé iterace. Mnohem intenzivnější zapojení menších firem do obranného průmyslu aktivně podporuje japonské Ministerstvo obrany ve spolupráci s Ministerstvem ekonomiky, obchodu a průmyslu (METI), což nejenže reflektují vládní strategické dokumenty, ale probíhá i intenzivní příprava menších firem na vstup do tohoto sektoru. V kontextu dronů je dobrým příkladem japonská Terra Drone, která se z civilních a průmyslových aplikací posouvá do obranného segmentu a uspěla v letos (nebývale rychle) vypsaném programu agentury ATLA pro interceptorové drony.

Úspěch na místním trhu se ale nevyhýbá ani zahraničním společnostem: portugalský Tekever pracuje na zřízení výrobní základny pro obranné drony v Japonsku ve spolupráci s obchodním domem Marubeni, a taktéž portugalská firma Beyond Vision byla v červenci 2026 vybrána ATLA pro evaluaci interceptorového dronu BVQ404 v programu Counter-UAS Proof of Concept.

Cesta na trh tak nemusí vést pouze přes velké japonské průmyslové skupiny. Reálnou možností může být i partnerství se startupem, integrátorem, obchodním domem nebo malým či středním podnikem hledajícím evropské komponenty a technologie bez závislosti na Číně.

Ekonomická bezpečnost a „China-free“ jako obchodní výhoda

Japonský přístup k dronovému průmyslu je totiž silně ovlivněn politikou ekonomické bezpečnosti. METI v roce 2026 zveřejnilo politiku pro zajištění stabilních dodávek bezpilotních letadel a zařadilo drony do rámce k zajištění bezpečných dodavatelských řetězců.

To souvisí s vysokou závislostí světového dronového trhu na čínských výrobcích a komponentech. Analýza Asian Military Review upozorňuje, že před vládními snahami o podporu domácí výroby ovládali čínští výrobci přes 90 procent japonského civilního UAV trhu a že slabým místem jsou kontrolní a naváděcí komponenty, baterie, pohonné systémy, polovodiče a logistika.

Právě proto se v Japonsku otevírá prostor pro dodavatele, kteří umí nabídnout nerizikový (rozumějte primárně nečínský) nebo bezpečnostně prověřitelný dodavatelský řetězec. To se týká nejen celých platforem, ale i baterií, motorů, flight controllerů, RF modulů, senzorů, kamer, kompozitních částí, navigace, datových linek a softwaru. Terra Drone například oznámila výrobu japonských dronových bateriových packů s využitím nečínských komponentů a s cílem obsloužit i zákazníky v obraně.

Co japonské strategie také akcentují, je vytvoření domácí a spojenecké výrobní základny, která nebude v krizové situaci závislá na rizikových hráčích. Japonsko usiluje o navýšení domácí produkce až na 80 tisíc UAV ročně do roku 2030 v civilním sektoru, přičemž dle očekávání vojenské bezpilotní prostředky by mohly čerpat právě z této širší průmyslové základny.

I když v Japonsku není zemí s institucionálně zavedeným systémem povinných offsetů, preference lokální výroby formou licencí nebo její lokalizace v Japonsku je v obranných akvizicích patrná. V případě Terra Drone byl jeden z požadavků ATLA, aby byl systém japonské výroby a opíral se o existující domácí výrobní základnu. Důvodem jsou kromě obav z možného odstřižení od dodávek v případě krize i zkušenosti z bojišť současnosti, kdy jsou útočné drony i interceptory spotřebovávány ve velkých počtech.

Rozhodující je tedy rychlá a stabilní výroba, efektivní servis a logistika a možnost navyšovat dodávky, ale i efektivní zpětná vazba pro optimalizaci funkcí tak, aby odpovídaly okamžitým potřebám uživatelů. To ale neznamená, že by české firmy, které zatím nechtějí přesouvat výrobu do Asie, nemohly uspět v sériových dodávkách finalizovaných systémů či komponent.

I přesto, že je účast ve vypsaných tendrech možná po získání Unified Supplier Qualification napřímo, efektivnější variantou je zpravidla nepřímý vstup skrze japonského partnera, kterým může být prime contractor, specializovaný integrator, obchodní firma či stále častěji relevantní SME nebo startup.

Co tedy Japonsko potřebuje ?

Senzory, radary a pasivní detekce

Japonsko se snaží vybudovat vícevrstvý systém situační kontroly kombinující radary, RF senzory, pasivní sledování, elektrooptiku a datovou fúzi. Zajímavá jsou pak řešení, která dokážou odhalit malé UAV, řídicí linky nebo video přenosy.

UAV platformy pro dual-use užití
Prostor vzniká i pro bezpilotní platformy určené k pobřežnímu a námořnímu dohledu, monitoringu kritické infrastruktury, pátracím a záchranným operacím nebo krizovému řízení. Výhodu mohou mít řešení s civilními referencemi a bezpečnostním přesahem.

Komponenty pro bezpečné dodavatelské řetězce
Japonská preference bezpečných dodavatelských řetězců vytváří prostor pro pohony, bateriové systémy, kompozity, přesné konstrukční díly, kabeláž, odolnou elektroniku a další specializované komponenty.

Software, autonomie a C2 integrace
Důležitou součástí jsou i software pro plánování misí, autonomní navigaci, fúzi senzorů, edge AI, řízení více bezpilotních prostředků a napojení na C2 systémy.

Kyberbezpečnost, odolná komunikace a provozní podpora
Prostor vzniká I pro šifrovanou komunikaci, ochranu proti spoofingu a jammingu, bezpečný software supply chain, testování zranitelností, simulace, výcvik operátorů, diagnostiku, MRO a podporu životního cyklu.

Příležitost pro prezentaci v Japonsku v roce 2027

DSEI Japan 2027

Rostoucí význam dronů se výrazně promítne i do veletrhu DSEI Japan 2027, který se uskuteční 28.–30. dubna 2027 na výstavyšti Makuhari Messe u Tokia. Jedná se o největší obranný a bezpečnostní veletrh v Japonsku, který  propojuje globální obranný a bezpečnostní sektor s japonskou a širší indo-pacifickou komunitou.

DSEI Japan zároveň nabízí přímý přístup k japonským obranným institucím, včetně MOD, METI a ATLA, a má i Startup Zone zaměřenou na inovativní japonské startupy a malé a střední firmy. Česká republika se již tradičně plánuje veletrhu zúčastnit formou národního stánku.

Japan Drone 2027

V roce 2027 proběhne také důležitá také výstava Japan Drone / International Advanced Air Mobility Expo, která patří mezi hlavní japonské B2B platformy pro drony, autonomní systémy a pokročilou leteckou mobilitu. Ročník 2027 je plánován na 2.–4. června 2027 v Makuhari Messe v Čibě, tedy ve stejném výstavním areálu jako DSEI Japan. Akce je vhodná zejména pro firmy nabízející UAV platformy, senzory, software, řízení provozu dronů, baterie, komponenty, inspekční řešení, logistiku, monitoring infrastruktury a další civilně-bezpečnostní nebo dual-use aplikace.

SEECAT a RisCon Tokyo 2027

Pro segment ochrany infrastruktury, bezpečnosti a counter-UAS mohou firmy sledovat také SEECAT / Special Equipment Exhibition & Conference for Anti-Terrorism a RisConTokyo, které by se měly konat souběžně v Tokyo Big Sight na podzim 2027. Výstavy se tradičně zaměřují na protiteroristická opatření, krizové řízení, veřejnou bezpečnost a ochranu kritické infrastruktury. Tyto akce mohou být relevantní pro firmy s řešeními pro detekci dronů, ochranu objektů, bezpečnostní dohled, C2, senzory, krizovou komunikaci a fyzickou bezpečnost.

Pro bližší informace se české firmy mohou obracet na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Tokiu: Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.

Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu