english  日本語  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: ZÚ Tokio
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo LinkedIn logo

Cesta meče a cesta partnerství: nové příležitosti pro české firmy v japonském obranném průmyslu

Rostoucí obranné výdaje, změna exportních pravidel, státní podpora výrobních kapacit a nové akviziční nástroje přetvářejí japonský obranný ekosystém. Pro české firmy vznikají příležitosti v dodavatelských řetězcích, společném vývoji, bezpilotních systémech, elektronice, kybernetické bezpečnosti i výrobních technologiích. Vstup však zpravidla vyžaduje japonského integrátora nebo technologického partnera, trpělivost a připravenost splnit bezpečnostní i regulatorní požadavky.

Japonsko prochází nejvýraznější proměnou obranné politiky od konce studené války. Rostoucí vojenské schopnosti Číny, vývoj kolem Tchaj-wanu, severokorejský raketový program i zkušenosti z války na Ukrajině vedou Tokio k přehodnocení toho, jak má země zajišťovat vlastní obranu a přispívat k bezpečnosti Indo-Pacifiku. Součástí této změny je také přestavba obranného průmyslu, který má být schopen rychleji vyvíjet nové technologie, vyrábět ve větších objemech, udržovat vybavení po celou dobu jeho životního cyklu a spolupracovat se zahraničními partnery.

Nejde pouze o růst rozpočtu nebo pořízení nových systémů. Země současně mění pravidla pro transfer obranného vybavení, způsob financování výzkumu, vztah státu k výrobním kapacitám a okruh aktérů, kteří se mohou podílet na řešení operačních potřeb. Tradiční hlavní dodavatele mají doplnit startupy, malé a střední podniky, univerzity, veřejné výzkumné instituce a civilní technologické firmy.

Obranná výrobní a technologická základna se tím stává součástí hospodářské, technologické a bezpečnostní politiky. Pro český průmysl to představuje otevřené okno příležitosti, nikoli však automaticky otevřený exportní trh. Příležitosti pro české firmy mohou vznikat v různých formách, například v subdodávkách japonským integrátorům, společném vývoji, licenční spolupráci nebo zajištění výroby a servisu. Japonský trh zpravidla oceňuje dlouhodobý přístup, spolehlivost a postupné budování důvěry. U komplexnějších forem spolupráce by důležitou oporu mohl v budoucnu poskytnout také mezivládní rámec dohody o transferu obranného vybavení a technologií DETTA.

Od růstu rozpočtu k novým schopnostem

Vláda premiérky Sanae Takaichi připravuje revizi tří základních strategických dokumentů, které budou ovlivňovat I podobu obranného průmyslu. Už přijatá opatření však ukazují směr, kterým se Japonsko vydává: obrannou průmyslovou základnu začleňuje do hospodářské a technologické politiky a rozšiřuje okruh firem, výzkumných institucí a dalších aktérů, kteří se mohou podílet na rozvoji obranných schopností.

Schválený japonský obranný rozpočet pro fiskální rok 2026 dosahuje na výdajové bázi 8,8093 bilionu JPY, meziročně o 3,9 % více. Tuto částku je třeba odlišit od smluvní báze, která u opatření zahrnutých do Defense Buildup Program činí 8,2607 bilionu JPY. Smluvní báze je pro průmysl významná, protože zachycuje hodnotu víceletých závazků uzavíraných v daném roce, i když budou skutečné platby rozloženy do dalších fiskálních let. Japonsko tak nenavyšuje pouze roční výdaje, ale vytváří dlouhodobější objednávkový výhled pro výrobce a dodavatele. Společným jmenovatelem rozpočtových priorit je důraz na schopnost vyrábět, opravovat a doplňovat vybavení v dlouhodobém konfliktu. 

Jedním z nejvýraznějších příkladů nového přístupu je iniciativa SHIELD (Synchronized, Hybrid, Integrated and Enhanced Littoral Defense). Podrobnější vhled do příležitostí v japonských bezpilotních programech přinesl Export.cz v článku Drony mění japonskou obranu. Tokio hledá důvěryhodná řešení pro ostrovy, přístavy i kritickou infrastrukturu.

Významnou prioritou jsou stand-off schopnosti, na něž rozpočet FY2026 vyčleňuje na smluvní bázi přibližně 973,3 miliardy JPY. Kompletní raketové programy nejspíš zůstanou především doménou největších japonských a amerických výrobců. Pro evropské dodavatele se ale otevírají sekundární příležitosti v pohonných a energetických komponentech, speciálních materiálech, či testování.

Stát podporuje výrobní základnu i menší dodavatele

Japonsko se po desetiletí opíralo o omezený počet velkých průmyslových skupin, které dodávaly hlavní zbraňové systémy. Jejich obranné aktivity však tvoří pouze část rozsáhlejšího civilního podnikání. Podle odhadů SIPRI představovaly v roce 2024 vojenské zakázky přibližně 15,2 % tržeb Mitsubishi Heavy Industries, 18,8 % u Kawasaki Heavy Industries, 9,3 % u Fujitsu, 6,8 % u NEC a 5,1 % u Mitsubishi Electric. Propojení s civilním letectvím, energetikou, elektronikou a ICT usnadňuje přenos dual-use technologií, obranné projekty však zároveň uvnitř konglomerátů soutěží o kapitál, pracovníky a výrobní prostor.

Japonská debata se rozšiřuje také k využití civilních továren s uvolněnou kapacitou. Příkladem jsou jednání Anduril Industries o možném využití závodu Nissan Motor v Oppamě, kde má automobilová výroba skončit v roce 2028. Areál o rozloze přibližně 1,7 milionu m² zaměstnává kolem 2 400 lidí a disponuje vývojovým zázemím, zkušebním areálem a přístupem k přístavu. Žádná transakce zatím nebyla potvrzena, případ ale ukazuje, že se tato forma možné transformace netýká jen Evropy.

Japonská vláda tak mj. i s využitím Act on Enhancing the Development and Production Bases for Defense Equipment usiluje formou spolufinancování rozvoje výroby o stabilizaci co nejrobustnějšího dodavatelského řetězce a o zapojení podniků, které mohou nabídnout specifické výrobní postupy, materiály nebo technologické komponenty. A nejde pouze o podporu největších výrobců. Ve fiskálním roce 2025 bylo schváleno 164 plánů na posílení obranné výrobní základny, z toho 124 projektů malých a středních podniků. SMEs se poprávu dostávají do centra pozornosti.

Malé a střední podniky tvoří 99,7 % japonských firem a přibližně 70 % zaměstnanosti. Mnohé nejsou formálně obrannými společnostmi, ale ovládají přesné obrábění, optiku, elektroniku, materiály, software a výrobní postupy využitelné v dual-use aplikacích. Právě SMEs mohou být pro řadu českých společností přiměřeným parnterem pro proniknutí na japonský trh.

Přenastavení kontrol vývozu urychluje internacionalizaci průmyslu

V dubnu 2026 Japonsko novelizovalo Three Principles on Transfer of Defense Equipment and Technology a odstranilo omezení, které export hotových systémů vázalo na pět neletálních kategorií. Reforma neznamená volný vývoz zbraní: transfery nadále podléhají individuálnímu schvalování, kontrole konečného užití a pravidlům pro další převod. Podrobnosti nového systému rozebírá samostatný článek Export.cz Japonský průlom v exportu obranného vybavení a technologií. 

Vláda zároveň připravuje novou organizaci, která by mohla koordinovat podporu exportu, startupů a výrobní základny a fungovat jako rozhraní pro government-to-government projekty. Její konečný mandát zatím není schválen. 

Nové cesty pro startupy, univerzity a technologické firmy

Japonské ministerstvo obrany zároveň hledá cesty, jak rychleji využívat technologie, které vznikají mimo tradiční obranný průmysl. V únoru 2026 představilo iniciativu Fast-track procurement, jejímž cílem je zkrátit cestu od vývoje technologie k jejímu ověření a případnému zavedení do výzbroje. Pro aktivity ATLA je ve FY2026 vyčleněno přibližně 7 miliard JPY. Ministerstvo současně chce usnadnit startupům a dalším společnostem účast na širším portfoliu výzkumných a vývojových projektů v hodnotě přibližně 710 miliard JPY.

Nový mechanismus doplňuje obranný program SBIR, který financuje vývoj ve třech navazujících fázích. První ověřuje technickou proveditelnost, druhá podporuje vývoj a prototypování a třetí umožňuje rozsáhlejší testování a postupné úpravy ve spolupráci s uživatelem. První výzva FY2026 se zaměřila například na malé bezpilotní prostředky, průzkumné technologie, využití AI při námořním sledování nebo modernizaci logistických procesů. Dokončení vývoje nezaručuje sériovou zakázku. Program však umožňuje technologickým firmám snížit finanční riziko a zároveň poskytnout cestu, jakou může technologická firma své řešení dostat k japonskému obrannému uživateli.

Rozšiřuje se také zapojení akademické sféry. Program ATLA na podporu bezpečnostního technologického výzkumu zaznamenal ve FY2026 celkem 560 návrhů oproti 340 o rok dříve, tedy růst o 64,7 %. Akademická pracoviště podala 291 žádostí oproti 123 ve FY2025. Z celkem 47 vybraných projektů připadlo 30 na akademická pracoviště, 11 na veřejné výzkumné instituce a šest na firmy a další organizace. Rozpočet programu dosáhl 12,9 miliardy JPY, tedy 43násobku částky 300 milionů JPY při jeho spuštění v roce 2015. Poprvé uspěly také univerzity v Nagoji, Ósace a Kóbe a program se rozšířil do medicínského a biomedicínského výzkumu.

Nárůst akademických žádostí ukazuje na rostoucí dual-use charakter výzkumu, i na snahu o integrativnější model obranného průmyslu. Otevřenější model přináší více možných řešení pro obranné schopnosti, současně však zvyšuje nároky na technologickou bezpečnost univerzit. Důležitou zprávou ale je, že se tím potenciálně rozšiřuje okruh partnerů a typů spolupráce v japonském obranném ekosystému.

Přímá účast zahraniční firmy v japonských programech závisí na konkrétní výzvě, právní způsobilosti, bezpečnosti informací a ochraně duševního vlastnictví. U obranného SBIR má být hlavním uchazečem zpravidla mladý SME registrovaný v Japonsku s místní rozhodovací a vývojovou základnou. Proaktivní český podnik se proto může zapojit především jako subdodavatel, licenční či technologický partner, prostřednictvím společného vývojového projektu nebo vlastní japonské entity.

Kde se otevírá prostor pro české firmy

Pro český obranný průmysl je důležité rozlišit, kde se japonské potřeby potkávají s domácími kompetencemi a kde je vstup realistický. Nejbližší příležitosti při reflexi deklarovaných potřeb armády vznikají v bezpilotních subsystémech a pohonech, senzorice, optice, pasivním sledování, radarech, secure communications, elektronickém boji, kybernetické bezpečnosti, simulaci, softwaru a zpracování dat. Další prostor je v přesném obrábění, testovacích zařízeních, specializovaných komponentech, munici, logistickém softwaru a MRO.

Obtížnější nejspíš ještě nějakou dobu bude přímý prodej kompletních raketových, leteckých nebo námořních platforem bez japonského integrátora a místního výrobního a servisního modelu. U většiny českých společností bude realistickou cestou vstup do dodavatelského řetězce zavedeného japonského výrobce, společný vývoj nebo licenční a technologické partnerství, případně skrze partnerství s jednou z mnoha obchodních společností.

Od dialogu k dlouhodobým projektům

Proměna japonské obranně-průmyslové politiky a nový prostor pro spolupráci s důvěryhodnými partnery byly východiskem Czech–Japan DefenseTech & Industry Cooperation Forum, které Velvyslanectví České republiky v Tokiu uspořádalo 10. a 11. listopadu 2026. Koncept kombinoval policy dialog a odborné vstupy s prezentacemi českých technologií, cílenými institucionálními konzultacemi a předem připraveným B2B matchmakingem.

Během dvou dnů se zapojilo 14 českých firem, které prezentovaly na foru svá řešení, a přibližně 40 japonských firem spolu se zástupci vládních institucí, asociací a výzkumných organizací. Ambasáda na základě zájmů obou stran připravila 57 individuálních konzultací s vládními organizacemi a B2B jednání. V průměru tak připadla více než čtyři cílená jednání na jednu českou firmu, přestože jejich rozdělení se řídilo primárně zájmem, relevantností nabídky a technologickou kompatibilitou. Firmy Zofitech, Compelson, Czechia Systems, Česká zbrojovka, Dronetag, DSS, ERA, Excalibur International, First Green Industries, Helicopter Alliance, PBS GROUP, SPEEL PRAHA, Synthesia či U&C UAS tak získaly řadu nových kontaktů i faktických poznatků o perspektivách japonského trhu.

Na fóru, které zahájili velvyslanec ČR v Japonsku Martin Klučar, a vojenský a letecký přidělenec pplk. Martin Koupal, pronesl ústřední projev komisař ATLA Manabu Imakyurei. Fóra se kromě firem účastnili významní představitelé japonského Ministerstva obrany, Japonských sil sebeobrany, Ministerstev ekonomiky průmyslu a obchodu či Zahraničí. Mezi řečníky byli mj. generál Koichi Isobe, předseda asociace Security Business Innovation Japan, vedení Society of Japanese Aerospace Companies, Japan Association of Defence Industry a Defence Technology Foundation, stejně jako další zástupci obranně-průmyslové komunity. Českou delegaci vedenou Matějem Bendou z Ministerstva průmyslu a obchodu doplnili zástupci Ministerstva obrany ČR.

Úzká koordinace s širokou plejádou aktérů rozšířilo dosah fóra za tradiční primes a etablované asociace. Českým firmám otevřelo kontakty na japonské SME, startupy a civilní technologické společnosti hledající uplatnění v bezpečnostní a dual-use aplikaci. Záměrem nebylo pouze propagovat jednotlivé produkty, ale skrze intenzivní a důvěrný dialog identifikovat komplementaritu a potřeby na obou stranách.

Silná účast potvrdila zájem, samotné fórum však představuje jeden krok v dlouhodobém procesu vytváření důvěryhodných partnerství. Proměna kontaktu v projekt proto vyžaduje opakovaný follow-up, technické ověřování, trpělivost a soustavné G2G i B2B zapojení.

Další významnou příležitostí by mohla být česká účast na DSEI Japan 2027. Plánovaná účast by měla předznamenat kvalitativní posun v obranně-průmyslových vztazích, navázat na listopadová jednání a pomoci proměnit nové vztahy v konkrétní projekty, dodavatelská partnerství a dlouhodobou průmyslovou spolupráci.

Spolupráce pokračuje také v České republice

Zájem je přitom obousměrný. Japonští vládní a průmysloví představitelé stále častěji navštěvují IDET, Future Forces Forum nebo NATO Days. V září 2026 navštívil Českou republiku komisař ATLA Manabu Imakyurei, který vystoupil na 3rd IISS Prague Defence Summit v panelu o evropském obranně-průmyslovém a inovačním ekosystému a zdůraznil neoddělitelnost euroatlantické a indopacifické bezpečnosti. Součástí jeho programu byla také návštěva NATO Days a jednání s českým bezpečnostním a průmyslovým ekosystémem.

Díky výhodám ve formě silného domácího obranného průmyslu, strojírenství či letectví, geografické blízkosti Německa, Polska, Ukrajiny a dalších významných států i dlouhodobé zkušenosti japonských investorů na českém trhu japonští partneři uvažují, že by Česko mohlo v budoucnu japonským společnostem nabídnout také výrobní, integrační a servisní základnu pro jejich aktivity v obranném průmyslu pro střední a východní Evropu. Právě spolupráce s japonskými partnery přímo v ČR může být další efektivní cestou, jak si vydobít pozici v japonských obranně-průmyslových řetězcích.

České firmy se zájmem o japonský obranný a bezpečnostní trh se mohou obracet na ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Tokiu: Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.

Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tokiu

Adam Outrata, stážista ekonomického a obchodního úseku Velvyslancetví České republiky v Tokiu

Galerie


Czech–Japan DefenseTech & Industry Cooperation Forum