Oslavy Dne válečných veteránů 1. světové války ve Francii
11.11.2024 / 15:36 | Aktualizováno: 11.11.2024 / 16:25
Svět si dnes připomíná sté výročí konce první světové války. V Paříži se uskutečnila vzpomínková ceremonie pod Vítězným obloukem. Vence, jako poděkovaní statečným hrdinům, se vsak kladou po cele Francii.
Jako poctu památce padlých vojáků 1. světové války položili dnes velvyslanec České republiky v Paříži Jaroslav Kurfürst a plk. Jaroslav Peter věnec pod Vítězným obloukem v Paříži.
Poděkovaní patří především československým legionářům, kteří sehráli významnou v bojích první světové války. Základ legií položili již na začátku války čeští krajané z Paříže, převážně sokolové, kteří nabídli své služby francouzské armádě. V rámci francouzské Cizinecké legie vznikla 31. srpna 1914 rota „Nazdar“ (compagnie „Nazdar“), pojmenovaná po tradičním sokolském pozdravu, kterým se její příslušníci odlišovali od Francouzů.
Rota se zúčastnila vítězné bitvy u Arrasu 9. května 1915, kde však utrpěla těžké ztráty, což vedlo k jejímu rozpuštění. Během této bitvy došlo také ke ztrátě bojového praporu roty „Nazdar“, který nesl praporečník Karel Bezdíček. Ten padl a jeho tělo se nikdy nenašlo; pravděpodobně leží pohřben, i s praporem, v některém z hromadných hrobů.
Bitva u Arrasu však rotu „Nazdar“ navěky proslavila. Po jejím rozpadu byli přeživší a další českoslovenští dobrovolníci rozmístěni do různých jednotek Cizinecké legie, kde pokračovali v boji na různých frontách – kromě západní fronty ve Francii také na soluňské frontě v Řecku nebo u Gallipoli.
V závěru roku 1917, díky příjezdu dvou transportů legionářů z Ruska, příchodu Čechoslováků ze srbského a rumunského zajetí a dobrovolníků sloužících v srbské armádě, začaly ve Francii vznikat skutečné československé legie. V roce 1918 byla vytvořena Československá střelecká brigáda, která čítala přibližně 9 600 vojáků a skládala se z 21. a 22. československého střeleckého pluku.
Dne 30. června 1918 se u města Darney konala velká vojenská slavnost za přítomnosti Edvarda Beneše a francouzského prezidenta Raymonda Poincarého. V tento den složili příslušníci 21. střeleckého pluku přísahu a převzali bojovou zástavu, kterou vytvořil malíř František Kupka (sám legionář). Brigáda byla poté nasazena do bojů na západní frontě, zejména v Alsasku, u Terronu a Vouziers.
Bitva u Terronu 20. října 1918 se, vedle bitvy u Arrasu, stala jedním z nejslavnějších bojových vystoupení československých legionářů ve Francii.
Ve Francii padlo 650 československých legionářů. Nasazení československých legií na západní frontě vedlo k rozhodnutí francouzské vlády z 29. června 1918, která podpořila právo Čechů a Slováků na samostatnost a uznala Národní radu Čechů a Slováků jako reprezentativní orgán obou národů.