Česko na ministeriádu OBSE přijelo s jedním hlavním cílem – udržet Ukrajinu vysoko na agendě OBSE i v následujících letech. „Stejně jako loni na Maltě, i do Vídně jsem přijel s tím, že vyzvu Rusko k zastavení jeho neospravedlnitelné agrese vůči Ukrajině. OBSE je podobně jako OSN jednou z mála platforem, kde můžeme tuto jasnou a stručnou zprávu říct Rusku napřímo,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Rusko kromě války na Ukrajině také paralyzuje samotnou OBSE: blokuje rozpočet celé organizace. OBSE je tak již čtvrtým rokem v rozpočtovém provizoriu. „Paralyzováním OBSE Rusko ukazuje, že nestojí o mezinárodní systém, kde jsou si státy rovny. Nechce se s nikým dohodnout, chce diktovat,“ komentoval Lipavský.

Česko i přes to usiluje o to, aby projekty, které mohou pokračovat, probíhaly úspěšně i nadále. V rámci OBSE podporuje odolnost Ukrajiny prostřednictvím Support Programme for Ukraine, na jehož aktivity již přispělo 14 milionů Kč. Česko také dodává experty pro moskevský mechanismus OBSE, který sbírá důkazy o ruských zločinech. Ten v minulosti například potvrdil nucené deportace ukrajinských dětí. Kromě toho Česko poskytuje zvláštního zmocněnce předsednictví OBSE pro Ukrajinu.

„Velkým úspěchem české diplomacie je prodloužení mandátu českého velvyslance Petra Mareše jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu při předsednictví OBSE,“ uvedl ministr Lipavský. Petr Mareš je ve funkci od prosince 2024 a nyní ho čeká další rok ve stejné roli. Podle ministra je to další důkaz, že Češi jsou na mezinárodní scéně slyšet a jsou vnímáni jako důvěryhodní partneři.

Na okraj ministerského zasedání proběhla bilaterální schůzka s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, v rámci které šéf české diplomacie potvrdil podporu napadené zemi. „Ministr Sybiha vyjádřil Česku i českým občanům vděčnost a upřímně poděkoval za vše, co naše země pro Ukrajinu udělala,“ uvedl Lipavský.

Šéf české diplomacie se také připojil k podpisové akci za propuštění tří vězněných pracovníků OBSE, kteří byli zadrženi přímo při výkonu své funkce a již přes tři roky jsou Ruskem drženi jako rukojmí. Na místě se setkal také s manželkou jednoho z nich. Akci organizovala ukrajinská lidskoprávní organizace Zmina.

Na závěr se uskutečnilo jednání skupiny Přátel západního Balkánu. Vedle Severní Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegovina, Černé Hory, Kosova a Srbska, se ho zúčastnili i zástupci všech členů skupiny, tedy Itálie, Rakousko, Česko, Slovensko, Chorvatsko, Řecko a Slovinsko. Přítomna byla také vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas. Hlavním tématem byla perspektiva rozšíření EU o země západního Balkánu a energetická spolupráce mezi státy západního Balkánu a EU.