Samotnému vstupu do OECD předcházelo několikaleté období spolupráce ČR a Československa s OECD.

Po politických změnách v roce 1989 v zemích střední a východní Evropy narůstala úloha spolupráce těchto zemí s OECD při formulování koncepce reforem a tvorbě nové legislativy pro tržní charakter ekonomiky. Na rozdíl od mnoha jiných mezinárodních institucí neměla pomoc ze strany OECD nikdy materiální povahu, OECD však se svou nezastupitelnou znalostní databází a kvalitním analytickým zázemím mohla poskytnout zemím střední a východní Evropy potřebné analýzy a konzultace. S cílem napomoci rozvoji těchto vztahů bylo již v roce 1990 v OECD založeno Středisko pro spolupráci s evropskými ekonomikami v transformaci (Centre for Co-operation with European Economies in Transition, CCEET). V jim započatých aktivitách následně pokračovalo Středisko pro spolupráci s nečleny (Centre for Co-operation with Non-Members, CCNM).

V roce 1991 byl pro Československo, Polsko a Maďarsko vytvořen program Partneři v transformaci (Partners in Transition, PIT). Byl určen pro ty země, které prokázaly jednoznačnou snahu o rychlý přechod k tržní ekonomice a pluralistické demokracii a vyjádřily přání udržovat s OECD „zvláštní“ (nadstandardní) vztahy. OECD se zavázala poskytnout těmto třem zemím zvláštní odbornou pomoc. Výběr akcí pro tyto tři země se řídil potřebami každé jednotlivé z nich a jejich společným cílem bylo napomoci těmto zemím k úspěšnému přechodu na tržní ekonomiku a připravit je na splnění podmínek kladených na členství v OECD.

ČR, jako předtím Československo, díky programu PIT získala také pozorovatelský statut na zasedáních mnoha pracovních orgánů OECD.

V lednu 1994 podala ČR oficiální žádost o členství v OECD. Rozhodnutí o zahájení přístupové procedury bylo přijato na ministerském zasedání Rady v červnu 1994.

Posouzení připravenosti ČR a slučitelnosti české legislativy s instrumenty OECD v rámci přijímací procedury proběhlo v letech 1994–1995 ve třech hlavních oblastech:

• pohyby kapitálu, běžné neviditelné operace a mezinárodní investice – na základě Kodexů liberalizace a návazných rozhodnutí Rady a Deklarace o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích

• fiskální (daňová) problematika – podle fiskálních instrumentů

• oblast životního prostředí – podle příslušných rozhodnutí a doporučení pro oblast nakládání s odpady a chemickými látkami.

V případě, kdy ČR některý z platných instrumentů OECD přijala s výhradou nebo ho odmítla přijmout, bylo třeba vysvětlit opodstatněnost této výhrady, příp. nepřijetí. Výhrady k Kodexům liberalizace a výjimky z národního zacházení musely odrážet stav platné legislativy. Na druhé straně bylo možné některá rozhodnutí a doporučení přijmout i tehdy, nebyla-li v té době legislativa s nimi v plném souladu, a to za podmínky, že byl zároveň uveden rozumný termín pro nastolení souladu.

Po ukončení projednávání ve výborech OECD byly veškeré závazky vzešlé z přijímací procedury a výhrady k jednotlivým instrumentům OECD shrnuty do Prohlášení vlády ČR o přijetí závazků plynoucích ze členství v OECD, které na svém jednání dne 15. 11. 1995 přijala vláda ČR.

Na základě tohoto dokumentu vyzvala Rada OECD ČR k přístupu ke Konvenci o OECD. Dne 28. 11. 1995 podepsali tehdejší ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec a tehdejší generální tajemník OECD Jean-Claude Paye Dohodu o přizvání ČR k přístupu ke Konvenci o OECD.

(c) Photo OECD - OCDE

Poslanecká sněmovna schválila přístup ke Konvenci o OECD a Dohodu o imunitách, výsadách a výhodách přiznaných OECD dne 19. 12. 1995. Téhož dne podepsal listinu o přístupu ke Konvenci o OECD a ratifikační listinu Dohody prezident republiky. 21. 12. 1995 předalo Velvyslanectví ČR v Paříži listinu o přístupu ministerstvu zahraničních věcí Francie, které plní funkci depozitáře Konvence, a oznámilo sekretariátu OECD splnění ústavních požadavků pro vstup Dohody o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných OECD v platnost.

Tímto dnem se ČR stala 26. členskou zemí OECD.

Dokumenty hodnotící plnění závazků ČR vůči OECD najdete v přílohách níže.