Politicko-vojenská dimenze OBSE
11.08.2015 / 14:50 | Aktualizováno: 31.01.2018 / 10:24
Spolupráce v oblasti politicko-vojenské dimenze OBSE je primárně založena na dodržování závazků obsažených ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, ve Smlouvě o otevřeném nebi a Vídeňském dokumentu 2011. Hlavním cílem první dimenze je zajistit vojenskou transparentnost a zlepšit vzájemnou důvěru mezi zúčastněnými státy.
Odstraňování pozůstatků munice z druhé světové války z moře nedaleko krymského města Kerč v září 2009 (© OSCE/Rene BeBeau)
Klíčovým orgánem OBSE k zajištění dialogu mezi 57 státy OBSE v otázkách budování důvěry a bezpečnosti je Fórum pro bezpečnostní spolupráci (FSC).
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS) je považována za klíčový prvek evropské bezpečnosti, jelikož 30 smluvních stran je současně i účastnickými státy OBSE. Smluvní strany S-KOS pravidelně zasedají ve Společné konzultativní skupině JCG (od března 2015 již s výjimkou Ruské federace, která svou účast na zasedáních pozastavila), tělese fungujícím nezávisle na OBSE. S-KOS zahrnuje systém početních limitací, výměny informací a verifikací v pěti kategoriích konvenčních zbraní a zařízení (bitevní tanky, dělostřelecké systémy, obrněná vozidla, bojová letadla a útočné vrtulníky). Původním cílem S-KOS je snížení počtu konvenční techniky, eliminace možnosti překvapivého útoku a zastavení závodů ve zbrojení v Evropě. V roce 1999 na summitu OBSE v Istanbulu smluvní státy S-KOS podepsaly Dohodu o adaptaci (A-S-KOS) tak, aby odrážela změny v evropském bezpečnostním prostředí po skončení studené války. V prosinci 2007, v reakci na spojenecké podmínění ratifikace A-S-KOS stažením ruských jednotek ze svrchovaného území Moldavska a Gruzie, Ruská federace přestala plnit opatření S-KOS (tzv. S-KOS suspendovala). Důsledkem tohoto, podle názoru většiny smluvních stran protiprávního kroku nadále Ruská federace nesdílí data podle S-KOS či neumožňuje inspekce, zatímco všechny ostatní smluvní strany dohodu a z ní vyplývající povinnosti stále dodržují. V roce 2010 členské státy NATO připravily novou iniciativu, která měla za úkol modernizaci tradičního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě a vyřešení současné patové situace ve vztahu k Ruské federaci. Tato iniciativa byla vyjednávána ve Vídni mezi 36 státy, které jsou signatáři S-KOS a/nebo jsou členskými státy NATO, ale po několikaletém úsilí nebylo dosaženo kýženého výsledku z důvodu diametrálně odlišných postojů. Překonání rozdílných pozic mezi Ruskou federací a zeměmi NATO a obnovení funkčního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě zůstává i do budoucna pro Českou republiku důležitým tématem.
Smlouva o otevřeném nebi (S-ON) se zaměřuje na budování důvěry mezi 34 smluvními státy. Signatáři pravidelně zasedají v rámci Konzultativní komise otevřeného nebe (KKON). Hlavními nástroji smlouvy jsou pozorovací lety monitorující území ostatních smluvních stran. Smlouva umožňuje každému smluvnímu státu, aby provedl neozbrojený pozorovací let nad celým územím ostatních smluvních států za účelem sběru údajů o ozbrojených silách a případných vojenských aktivitách. Po dobu existence režimu S-ON bylo provedeno již přes 1000 pozorovacích letů, které přispěly k větší transparentnosti a budování důvěry.
Vídeňský dokument 2011 (VD-11) je politicky závazný dokument, který slouží k budování opatření ke zvyšování důvěry a transparentnosti (CSBMs) mezi účastnickými státy OBSE. VD-11 obsahuje politicky závazná opatření, jejichž cílem je zajistit větší otevřenost a transparentnost vojenských aktivit v regionu OBSE. Jedná se zejména o výměnu informací, inspekce, ověřovací návštěvy (včetně opatření za účelem rozptýlení obav v souvislosti s neobvyklými vojenskými aktivitami), ukázky vojenské techniky a zařízení a jiné vojenské kontakty podle ustanovení VD-11. V současné době probíhají jednání mezi účastnickými státy o modernizaci ustanovení pro novou verzi dokumentu, která má být schválena jako VD-16.
Kodex chování v politicko-vojenských aspektech bezpečnosti (Code of Conduct on Politico-Military Aspects of Security), schválený v roce 1994 hlavami států a vlád, je jedinečným dokumentem, jehož součástí je komplex principů a norem, které mají účastnické státy OBSE uplatňovat jak v rámci mezinárodních vztahů vzájemně mezi sebou, tak interně k zajištění demokratické kontroly ozbrojených a bezpečnostních sil, ochraně lidských práv příslušníků ozbrojených sil a respektu k mezinárodnímu humanitárnímu právu.
Ostatními CSBMs, která tvoří nedílnou součást agendy FSC, jsou opatření vyplývající z Dokumentu OBSE k ručním a lehkým zbraním (Document on Small Arms and Light Weapons), Principů převozu konvenčních zbraní (Principles Governing Conventional Arms Transfers), Globální výměny vojenských informací (Global Exchange of Military Information), výměny informací o vojenských rozpočtech a obranném plánování nebo plnění ustanovení Ottawské úmluvy či rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 a 1540.