14. týden – 3. – 6. dubna

52. zasedání Rady OSN pro lidská práva úspěšně skončilo 4. dubna. Trvalo více než 5 týdnů. V závěru zasedání Rada přijala pod předsednictvím stálého představitele Václava Bálka 43 rezolucí, z toho 21 v hlasování a ostatní konsensem.

Bylo prodlouženo celkem 19 mandátů. Z tematických šlo o mandáty zvláštních zpravodajů k lidskoprávním obráncům, záležitostem menšin, proti zneužívání dětí, mučení, rasismu, ke svobodě názoru a projevu, adekvátnímu bydlení a právům migrantů, jakož i mandáty nezávislého experta k zahraničnímu dluhu a pracovní skupiny k implementaci Durbanské deklarace.

Prodlouženy byly rovněž mandáty zaměřené na lidskoprávní situace v Nikaragui, na Ukrajině, v Bělorusku, Myanmaru, KLDR, Íránu, Sýrii, Jižnímu Súdánu a Mali.

Rada také jmenovala 10 nových držitelů mandátů zvláštních procedur, včetně zvláštní zpravodajky k situaci lidských práv v Rusku.

53. zasedání Rady je plánováno na 19. června až 14. července 2023.

WHO dne 7. dubna slaví 75. výročí své existence. Během této doby se WHO významně podílela na ochraně světové populace před nemocemi, včetně těch nejnebezpečnějších. Jako příklad lze uvést vymýcení pravých neštovic, na které po tisíciletí často již během dvou týdnů umírala jedna osoba ze tří. Na činnosti WHO v této oblasti se podílel i český epidemiolog Zdeněk Ježek. Dalším důležitým úspěchem je snížení výskytu dětské obrny o 99%, čímž byl zachráněn život 1,5 mil. dětí. V reakci na pandemii COVID-19 sekretariát WHO spolu s jejími ČS pracuje na přípravě Pandemické smlouvy a změnách Mezinárodních zdravotnických předpisů. Nelze opomenout, že WHO v nedávné minulosti zasahovala i v případě dalších nákaz, s podstatně vyšší úmrtností, jako je ebola, a byla mezi prvními agenciemi OSN pomáhajícími v místě konfliktů, včetně Ukrajiny. WHO hraje klíčovou roli i v celosvětovém boji s nepřenosnými onemocněními, která jsou hlavní příčinou úmrtí v ČR. WHO u příležitosti svého výročí upozorňuje, že 30% světové populace nemá přístup k základním zdravotním službám, včetně zdravotní péče na samém počátku života. Téměř dvě miliardy lidí jsou vystaveny riziku chudoby z důvodu výdajů na zdravotní péči.

Světová banka ve své 2. zprávě k posouzení škod a potřeb Ukrajiny (Ukraine Rapid Damage and Needs Assessment, RDNA2) v samostatné kapitole k telekomunikační infrastruktuře upozorňuje, že odhadované škody ukrajinského telekomunikačního sektoru z důvodu ruské agrese již přesahují 1,55 miliardy USD.