Turistické značení v Karpatech a na Krymu
Již od roku 2008 Ministerstvo zahraničí podporuje značení turistických tras v ukrajinských Karpatech a na Krymu v Česku všem dobře známým systémem červených, modrých, zelených a žlutých značek. Délka tras vyznačených s českou podporou přesáhla v roce 2013 již 1500 kilometrů. Značení přispívá nejen k lepší orientaci a bezpečnosti turistů, ale také k rozvoji šetrné turistiky a místního individuálního podnikání v oblastech, kde je jen málo jiných pracovních příležitostí.
V Zakarpatí je vyznačeno přes 1000 kilometrů tras, jejichž páteř tvoří transkarpatská magistrála (červená značka). Ta vede ze slovensko-ukrajinského hraničního přechodu Ubĺa-Malý Berezny na sever přes Zahorb, bojiště z první světové války na hoře Čeremcha a Užockém průsmyku, dále po hřebeni, kde byla meziválečná československo-polská hranice, na horu Pikuj (1408m) a dále přes Volovec, Mižhirja, Koločavu, Usť-Čornou, horu Blyznycja (1881m) do Kvasů a přes nejvyšší ukrajinskou horu Hoverlu (2061m) na horu Pop Ivan.
Magistrála volně kopíruje Jubilejní karpatskou stezku vyznačenou v roce 1928 k 10. výročí vzniku samostatného Československa v trase Užhorod – Volovec – Kolčava – Usť-Čorná - Jasiňa – Hoverla – Rachov – Pop Ivan – Trebušany (dnes Dilove).
Trasa transkarpatské magistrály ve formátu GoogleEart.
červená značka na meuiválečné československo-polské hranici (Zakarpatí)
Od roku 2010 je značení turistických tras na Podkarpatské Rusi spolufinancováno z prostředků Česko-polského Fóra.
Další informace o značených turistických trasách v Zakarpatí jsou k dispozici na stránkách www.podkarpatskarus.net
zelená značka na Krymu (foto Jan Krčmář)
Na Krymu bylo značení turistických tras zahájeno v roce 2011 v bachčysarajském okrese a na počátku roku 2013 délka značení přesáhla 500 kilometrů. Práce pokračují na pěti hlavních páteřních trasách (kromě nich jsou značeny kratší, zejména žluté spojovací trasy):
- červená z Jevpatorie přes památník bitvy o Almu v Krymské válce (1854), bývalé hlavní město Krymského chanátu Bachčysaraj, skalní města Čufut-Kale, Kači-Kaljon a Mangup-Kale, krymský Velký kaňon a nejvyšší vodopád Ukrajiny Učan-Su (98,5m) do Jalty (k 1. dubnu 2012 vyznačena v úseku památník bitvy o Almu - Bachčysaraj železniční stanice – průsmyk Bojka)
- zelená z Bachčysaraje (rozcestí Bešik-Tau) přes skalní města Mangup-Kale a Eski-Kermen kolem bývalého bunkru velení sovětského černomořského loďstva do Balaklavy (k 1.březnu 2012 vyznačena v úseku Bachčysaraj rozcestí Bešik-Tau – skalní město Mangup-Kale)
- modrá z Bachčysaraje (autobusové nádraží) přes Skalní město Bakla k tábořišti Olenja (k 1.srpnu 2012 vyznačena v úseku Bachčysaraj autobusové nádraží – hora Kugulnik)
- modrá z Bachčysaraje (rozcestí Bešik-Tau) přes údolí řek Finaros a Kača na čtvrtou nejvyšší horu Krymu Kemal Jegerek (1529m), náhorní plošinu Ai-Petri, horu Džady-Burun (1422m) a průsmyk Bojka do Jalty (k 26.srpnu 2012 vyznačena v úseku Bachčysaraj rozcestí Bešik-Tau – vesnička Mnogarečje)
- červená z Jalty (hory Ai-Petri) podél pobřeží do Balaklavy
- červená z Angarského průsmyku do Koktěbelu
- modrá z Perevalnoho přes náhorní plošinu Karabi, skálu Kok-taš do obce Šebetovka poblíž Koktěbelu
Další informace o značených turistických trasách na Krymu jsou k dispozici na stránkách www.crimea.cz
Aktuální GPS tracky vyznačených tras a jejich přehled ve formátu Google Earth jsou k dispozici na stránkách Krymské horské služby.
Turistickou mapu v měřítku 1:50 000 s vyznaenými trasami na Krymu je možné získat v Českém centru v Kyjevě na adrese Ivana Franka 24a.
Mapu pro přístroje GPS navigátory Garmin je možno zakoupit na stránkách krymské kartografické firmy M1.
V rámci projektů rozvojové spolupráce vzniklo díky podpoře Ministerstva zahraničních věcí ČR v Bachčysaraji také turistické informační centrum, které 10. června 2011 slavnostně otevřeli první náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Schneider společně s prvním náměstkem ministra turistiky Autonomní republiky Krym Alexandrem Lievem.