Absolvoval osmileté gymnázium (maturita 1951), poté pracoval 2 roky jako redaktor v ČTK, r. 1953 začal studovat Fakultu mezinárodních vztahů VŠPHV a poté vystudoval MGIMO se specializací na Indonésii (JUDr. 1960). Od 1. 8. 1960 pracoval na MZV a již k 1. 9. 1961 byl vyslán na ZÚ v Djakartě, kde působil jako tiskový atašé a současně tlumočník. Od srpna 1965 pracoval (v hodnosti III. taj.) v tiskovém odboru MZV, od září 1966 do října 1968 byl pak přidělen (jako II. tajemník) opět na čs. ambasádu do Djakarty. Díky postojům po okupaci ČSSR musel k 31. 8. 1970 z FMZV odejít, uplatnění nalezl v bratislavské pobočce Čs. televize. Nejprve byl vedoucím oddělení zahraničních styků, později právníkem v oddělení výstavby, nakonec vedl tiskové a propagační oddělení ČSTV v Bratislavě. Po listopadové revoluci 1989 byl k 15. 1. 1990 znovu přijat na FMZV a již v květnu t. r. jmenován prvním postkomunistickým velvyslancem v Indonésii. Vzhledem k pozitivní lustraci ve smyslu zákona  451/91 byl však již v květnu 1992 z Djakarty odvolán a k 31. 8. 1992 odešel do penze. Od r. 1995 pak působil znovu v diplomacii Slovenské republiky, jistou dobu byl velvyslaneckým radou (a zástupcem velvyslance) na slovenské ambasádě v Rusku, v období 1995-99 byl generálním konzulem v běloruském Minsku.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 744 - 745