Pocházel z početné rolnické rodiny, vyrůstal ovšem v Brně; již na střední škole (maturita 1914) se dostal pod vliv anarchistické literatury, od níž později přešel k socialismu. Za světové války sloužil jistou dobu v rak.-uherské armádě, po vzniku republiky studoval na brněnském VUT, z finančních důvodů studia ale nedokončil. Již od r. 1919 pracoval jako úředník na brněnské radnici, současně se angažoval ve skupině B. Vrbenského v čs. socialistické straně, z níž byl ovšem s celou opoziční skupinou r. 1923 vyloučen. V l. 1924-27 byl poprvé členem KSČ, později se dočasně s komunistickým hnutím rozešel. Od r. 1929 pracoval téměř deset let na brněnském úřadu sociální péče, v dubnu 1937 podnikl (jako činovník Svazu přátel SSSR) tříměsíční cestu do SSSR. Od září 1939 byl dva roky vězněn v něm. KT, po propuštění se zapojil do komun. „podzemí“. Na jaře 1945 se podílel na založení brněnského Ústředního národního výboru a jistou dobu (1945-46) byl jeho předsedou; od r. 1946 byl poslancem ÚNS za KSČ, v únoru 1948 stál (jako člen KV KSČ) v čele tzv. akčního výboru v Brně. Po komunistickém převratu byl opět krátce předsedou brněnského NV, i díky konfliktu s tehdejším krajským tajemníkem O. Šlingem byl ale „odsunut“ do diplomacie. Ač byl již poč. 1949 vybrán a schválen za prvního vyslance nového režimu v Dánsku, misi v Kodani zahájil až v létě 1950 a zůstal zde necelého půl druhého roku, do konce listopadu 1951. Poté (opět i z politických důvodů) opět z diplomacie odešel a vrátil se na sekretariát KV KSČ do Brna. V l. 1952-54 byl opět předsedou tzv. ústředního národního výboru v jihomoravské metropoli, poté odešel do penze.

Lit.: www: Encyklopedie dějin města Brna – Osobnosti.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 490 -491