Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

LOCHER Karel

 

(6. 9. 1893, Praha – 27. 7. 1959, Londýn, Velká Británie)

Po absolvování gymnázia (1911) vystudoval PrF české univerzity (JUDr. 1915), externě studoval i Učení pro vědy politické. V l. 1916-17 pracoval jako úředník v elektrárně v Heřmanově Městci, poté do r. 1918 na pražském místodržitelství; současně se zapojil do aktivit tajného výboru, tzv. Maffie, která ho již v červenci 1918 vyslala jako svého neoficiálního zástupce do Krakova. Už 18. 11. 1918 byl jmenován čs. konzulem v Krakově u tamní polské Likvidační komise, kde působil do ledna 1919, poté pracoval jako ministerský místotajemník MZV v Praze. K 1. 6. 1921 byl jmenován vedoucím čs. konzulární pobočky v Brémách, spadajících tehdy pod generální konzulát v Hamburku (samostatný konzulát v Brémách v čele s R. Feitscherem /viz/ byl zřízen až r. 1922), poč. r. 1922 byl přeložen do Lince a od března 1923 do srpna 1925 vykonával tamtéž úřad čs. konzula. K 1. 9. 1925 byl přeložen do Prahy a od ledna do června 1926 byl zatímně přikázán (v hodnosti ministerského taj.) na ministerstvo obchodu. Po návratu na MZV pracoval jako vrchní ministerský komisař v národohospodářské sekci MZV (odd. IV/3), k 30. 6. 1928 ale odešel překvapivě do trvalé výslužby. Živil se jako novinář, redigoval mj. národní demokracii blízký časopis Hlas, později se angažoval v pravicovém Národním sjednocení. Po březnu 1939 odešel do emigrace, angažoval se ale ve skupinách, stojících v opozici proti hlavnímu proudu čs. odboje a zvláště proti E. Benešovi (viz). Poč. r. 1940 náležel k organizátorům ČNR, organizace zaměřené proti Čs. národnímu výboru, podobnou aktivitu vyvíjel i později v Londýně, kde své postoje vyložil v pamfletu Naše akce (1942). Posléze se spojil s generálem L. Prchalou a vstoupil do jeho tzv. Českého národního výboru, odmítajícím nejen zahraniční orientaci čs. exilové vlády, ale i program obnovy ČSR. KL se stal sekretářem výboru a po květnu 1945 zůstal v emigraci. Ve vlasti na něj byl vydán zatykač a byl mu zabaven majetek. 

 

Lit.: Milada PAULOVÁ, Tajný výbor [Maffie] a spolpráce s Jihoslovany v letech 1916–1918. Praha 1968; Jaroslav VALENTA, Český Wallenrod: Politický důvěrník české Maffie Karel Locher v Krakově r. 1918. Slovanské historické studie 19, 1993, s. 50–70; Jan NĚMEČEK – Jan KUKLÍK, Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939–1945. Praha 2004.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 146

.