Vystudoval obchodní akademii v Chrudimi (1917) a později, na přelomu 20. a 30. let ještě PrF UK (JUDr. 1932). Za první světové války sloužil nejprve v rakouské a později (1918-19) v čs. armádě, již od října 1919 pak pracoval jako smluvní úředník na MZV. V první polovině dvacátých letech působil jako konzulární oficiál a později konzulární tajemník ve Varšavě, v Kaunasu (1921-23) a později v Soluni; v l. 1926-29 byl jako aktuárský adjunkt přidělen v ústředí (a mohl dále studovat práva). V letech 1929-1936 byl ministerským komisařem a později konzulárním atašé na generálního konzulátu v Hamburku, od července 1936 do konce r. 1938 působil jako konzulární atašé v indické Bombaji, mezi dubnem a zářím t. r. také vedl konzulát v Kalkatě. Po návratu do okupované vlasti byl od března 1940 přidělen protektorátnímu ministerstvu obchodu, v té době také údajně udržoval styky se sovětským pražským konzulem Ivanovem. V lednu 1941 byl dán na dovolenou s čekatelným (jedním z důvodů byla jeho snaha bránit dosazování německých správců do českých podniků), několik měsíců byl i vězněn na Špilberku. Od května 1945 působil znovu v čs. zahraniční službě. Od listopadu 1945 do října 1946 vedl jako chargé d’affaires vyslanectví v Belgii, po krátké službě v ústředí byl pak od ledna 1947 pověřen vedením legace v Nankingu a v červnu téhož doku jmenován (posledním) čs. vyslancem u čínské kuomintangské vlády. V prosinci 1948 byl odvolán do Prahy, do ČSR se ale nevrátil, zůstal v exilu a byl mu tedy zabaven veškerý majetek.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.142