Vyrůstal v rodině vojenského gážisty; studoval gymnázium (maturita 1942), v r. 1944 byl totálně nasazen. Od r. 1945 do r. 1948 studoval VŠ ekonomickou v Praze, studia ale dokončil až později dálkově (ing.). Od r. 1945 byl členem KSČ, působil mj. jako tajemník OV KSČ v Praze IV Zbraslavi. V l. 1950-51 absolvoval ÚPŠ při ÚV KSČ, pak pracoval jako úředník na ÚV KSČ v Praze. Koncem března 1953 byl vyslán na MZV jako nový náměstek nedávno nastoupivšího ministra V. Davida (viz), do jehož agendy v kolegiu ministerstva patřily především ekonomické a finanční záležitosti, v l. 1957-58 také spoluorganizoval značné rozšiřování ministerstva. Od února 1959 do března 1962 zastával úřad stálého delegáta ČSSR u OSN v New Yorku, od 17. 3. 1962 do července 1968 byl pak znovu jedním z náměstků ministra. V červenci 1968 byl vyslán jako nový velvyslanec do Rumunska, se kterým ČSSR krátce po jeho příjezdu podepsala novou spojeneckou smlouvu. Už v listopadu 1969 však musel vystřídat V. Pleskota (viz) ve funkci státního tajemníka tehdy už FMZV a zůstal jím, až do zrušení této funkce v dubnu 1970 Poté zůstal do listopadu 1971 prvním náměstkem tehdejšího ministra zahraničí J. Marka (viz). Od listopadu 1971 do léta 1976 zastával funkci velvyslance v komunistické Číně, jeho další působení v diplomacii však zkomplikovala emigrace jeho blízkého příbuzného. Po návratu z Pekingu byl od září 1976 až do r. 1981 ředitelem ÚMV v Praze; kariéru zakončil jako vedoucí vědecko-technický pracovník této instituce roku 1984. Poslední roky života strávil v Hradci Králové.

Lit.: Jiří HOPPE, Od nedůvěry ke spojenectví a zpět: Československo - rumunské vztahy,1967-1970. Soudobé dějiny 1999,s 443-459 , Petr DRULÁK, Petr KRATOCHVÍL (eds.), Padesát let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMO k ÚMV, Praha 2008.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 455 - 456