Vystudoval gymnázium (1912), jeho následná studia jazyků přerušil odvod do rakousko-uherské armády a mohl je dokončit až r. 1921 (PhDr.). V červnu 1915 byl zajat Rusy, později, r. 1918 vstoupil do čs. legií (a z Ruska si do vlasti přivezl i manželku). Po studiích, završených disertací o vztahu Dobrovského k Rusku, pracoval jako sekretář YMCA, od r. 1927 pak působil deset let jako kulturní komentátor v Prager Presse, kam psal referáty o ruské literatuře. V červenci 1937 byl přijat jako vrchní ministerský komisař do zpravodajské sekce MZV, odkud přešel po likvidaci čs. diplomacie do protektorátního ministerstva školství. Od listopadu 1939 byl Němci internován pro podezření ze zapojení do odboje, později se však mohl vrátit na ministerstvo a zůstal tam i po jeho transformaci do ministerstva pro lidovou osvětu (a jako překladatel projevů svého šéfa E. Moravce do němčiny). Již tehdy byl také činný literárně, když publikoval několik historických próz (Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie) a životopisnou knihu o Boženě Němcové. Po osvobození byl přijat na nově zřízené ministerstvo informací, brzy však přešel znovu na MZV (vrchní odborový rada) a v březnu 1946 byl jmenován prvním poválečným vyslancem ve (fakticky již sovětizovaném) Bulharsku. Účastnil se přípravy spojenecké smlouvy z dubna 1948, už k 1. 9. téhož roku byl ale ze Sofie odvolán a po další službě v MZV byl dán na dovolenou s čekatelným. (Zážitky z působení v Sofii částečně reflektoval jeho Bulharský deník: zápisky spisovatele a diplomata /1949/, brzy ovšem stažený z prodeje). Později byl přijat znovu na ministerstvo informací, brzy se však začal živit jako spisovatel a vydal postupně šestidílný románový cyklus Veliké století, završený svazkem o Mnichovu s výraznými autobiografickými znaky. Později vydal několik antologií svých někdejších publicistických komentářů a recenzí (Hlasy od východu, Tváře ze Západu aj.) a krátce před smrtí také svazek pamětí Mezi válkami. Masaryk a Beneš v mých vzpomínkách (1969). V diplomacii později působil i jeho syn Jiří (nar. 1924 /viz/), působící jako velvyslanec v Mexiku.

Lit.: Laureát Čs. ceny míru František Kubka. Praha 1954; Lexikon české literatury. Sv.2/II. Praha 1993, 1035-1038

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 130