Od svých devatenácti let (1899) sloužil v rakousko-uherské armádě, současně se věnoval studiu jazyků (a 1911 maturoval na lvovské reálce). V květnu 1912 byl přijat jako pomocný úředník do rakousko-uherské konzulární služby, hned v červenci 1914 se jako úředník c. k. konzulátu v New Yorku zapojil do rodícího se zahraničního odboje, v „zahraniční akci“ ve Spojených státech zůstal činný (převážně ve službách Masarykova spolupracovníka E. Vosky) až do vzniku republiky. Hned v říjnu 1918 byl pověřen zorganizováním čs. konzulátu v New Yorku, jako generální konzul pak působil v tomto městě až do počátku r. 1921, v té době tu mj. zaškoloval i další příští konzulární zástupce ČSR v USA (F. Touška, L. Urbana, aj., všichni viz). Od dubna 1921 pracoval (od srpna t. r. s hodností generálního konzula) v politické sekci MZV (tzv. všeobecné oddělení II/3), k 1. 6. 1924 byl pak jmenován generálním konzulem v Kolíně nad Rýnem. Působil zde až do července 1932; brzy po návratu do Prahy (s hodností ministerského rady) byl k 30. 9. 1932 penzionován.

Lit.: Ivan BROŽ, Masarykův vyzvědač /Emanuel Voska/. Praha 2004.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 115