FIDLER Jan
(* 14. 5. 1927, Nová Olešná u Jindřichova Hradce)
Pocházel z rodiny poštovního úředníka, oba rodiče byli členy KSČ. Studoval střední obchodní školu, pak pracoval jako dělník, koncem války se údajně zapojil do partyzánského oddílu Jan Žižka. Hned v r. 1945 vstoupil do KSČ, po válce působil jako úředník v několika družstvech a po vojenské službě byl v letech 1950-60 úředníkem a později obchodním náměstkem ve vlnařských závodech Partex v Nové Včelnici u Jindřichova Hradce. Po absolvování jednoroční Odborné školy MZV (1960-61) pracoval až do penzionování v únoru 1990 tři dekády v diplomatických službách. Začínal jako referent skandinávské skupiny 4. (západoevropského) TO, v l. 1963-67 byl přidělen jako II. legační tajemník (a zástupce velvyslance) na ZÚ ve Stockholmu. Po návratu pracoval v l. 1967-70 opět v západoevropském (nyní již 5.) TO MZV a současně byl od r. 1969 místopředsedou CZ KSČ. V letech 1970-77 byl I. tajemníkem, resp. radou (a zástupcem tituláře) na velvyslanectví v Helsinkách, které vzhledem k nasazení velvyslance O. Pavlovského (viz) při přípravných jednání KBSE vedl i jako chargé d’affaires. Po návratu do Prahy pracoval nejprve v OMEO a v l. 1979-80 byl jedním z poradců tehdejšího prvního náměstka ministra J. Knížky (viz). Na podzim 1980 absolvoval krátký kurs na moskevské DA a od konce r. 1980 působil téměř čtyři roky jako rada-vyslanec (a zástupce velvyslance) ve Varšavě. V l. 1984-85 stál v čele DP a od dubna 1986 do ledna 1990 byl posledním komunistickým velvyslancem ve Velké Británii, akreditovaný současně v Irsku. Patřil k velvyslancům, o jejichž odvolání rozhodla ještě vláda M. Adamce; hned po návratu byl k 14. 2. 1990 penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 322