Historie přistěhovalectví

Mezi první české imigranty patří především Augustin Heřman (Augustin Herman, 1605?-1686), obchodník, politik a diplomat. První zmínka o něm na území Ameriky pochází z roku 1633, kdy sloužil ve službách holandské Západoindické společnosti (West India Company). V roce 1735 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Moravských bratří, kteří zde zanechali hlubokou kulturní stopu (zejména Georgia, Pennsylvania). Hlavní vlna masového vystěhovalectví do USA začíná po roce 1848. Do zámoří odcházela především politická emigrace. Až do 70. let minulého století tvořili Češi 70 % veškeré emigrace z Rakouska-Uherska. Stěhovali se za půdou do oblastí Středozápadu, ale i do továren velkých měst. V období první republiky bylo přistěhovalectví z ČSR omezeno přísnou kvótou. Do zahraničí odcházeli tehdy především obyvatelé ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V době nacistické okupace našla v USA útočiště většina politických emigrantů z Evropy. Emigrace z ČR do USA v období komunistického režimu čítala celkem přibližně 150.000 osob.

 Současná situace

Podle statistických údajů, vycházejících z posledního sčítání lidu ve Spojených státech v r. 2000, se nyní na území Spojených států nachází celkem 1.262.527 obyvatel, kteří se přihlásili k úplnému nebo částečnému českému původu. Census rovněž uvádí, že 441.403 obyvatel označilo svůj původ jako československý. Tím se USA řadí na první místo jako země s největší českou komunitou v zahraničí.

Státy s nejvyšším počtem obyvatel českého původu v USA (dle censu 2000):

Texas	155,855
Illinois	123,708
Wisconsin	97,220
Minnesota	85,056
Nebraska	83,462
California	77,673
Ohio	61,640
Iowa	51,508
New York	44,942
Florida	42,890

Zdroj: www.czech.cz, www.wikipedia.cz

Státy s nejvyšším procentním podílem obyvatel českého původu v USA (dle censu 2000):

The South Dakota	2.1%
North Dakota	2.0%
Wisconsin	1.8%
Iowa	1.8%
Minnesota	1.7%

Zdroj: www.czech.cz, www.wikipedia.cz

V USA je česká menšina na 25. místě v pořadí menšin podle počtu. Největší komunity jsou soustředěny ve velkých městských aglomeracích - Chicago, New York, Los Angeles, Washington, DC, dvojměstí St. Paul/Minneapolis, dále pak ve státech Texas, Illinois, Kalifornie, Wisconsin, Minnesota a Nebraska, kde se vyskytuje i větší počet (původně ryze) českých farmářských komunit. V Nebrasce tvoří osoby českého původu nejpočetnější etnickou komunitu ve vztahu k celkové populaci státu (6,2%).

Údaje získané při sčítání lidu vycházejí z vyjádření dotazovaných osob o jejich původu (ancestry), ke kterému mají nejblíže a hlásí se k němu, bez ohledu na délku pobytu v USA a počet generací. Celkové počty tedy zahrnují jak osoby narozené na území ČR, tak osoby, jejichž předkové žijí v USA po několik generací. Většina z těchto 1,3 - 1,6 miliónů lidí neovládá český jazyk. Přesto se ve velké většině hlásí ke svým předkům a tradicím.

Značná část krajanů se sdružuje v krajanských spolcích, mnozí z nich jsou členy několika spolků zároveň. Vzhledem ke své nejednotnosti mají spolky většinou pouze lokální význam a existuje jen několik organizací, jejichž pobočky jsou rozšířeny ve více státech USA a jejichž činnost přesahuje úzký rámec členské základny. Většina menších lokálních spolků a organizací je zaměřena na jednu konkrétní činnost.

Krajanské organizace

Hlavním znakem krajanských organizací v USA je jejich roztříštěnost. V současné době existuje kolem 160 větších či menších spolků a organizací. Organizace vznikaly z jednotlivých emigračních vln, kdy noví přistěhovalci zakládali vlastní organizace a odmítali se začlenit do již existujících krajanských struktur, ať už z důvodů odlišných zájmů nebo politické a ideologické orientace. Organizace a spolky se rovněž různě překrývají a bývají personálně propojené. Někteří zvlášť aktivní jedinci jsou členy vedení většího počtu různě zaměřených organizací. Existují spolky s pouze lokálním dosahem, ale existují i organizace s celoamerickou působností a s mnoha pobočkami v jednotlivých státech a městech. Historie českého sebeorganizování v Americe je také historií různých pokusů o vytvoření celoamerické střechové organizace, která by sdružila dohromady jednotlivé lokální a zájmové organizace a spolky. Nutno podotknout, že Češi - na rozdíl třeba od Poláků - byli v těchto pokusech většinou málo úspěšní. Čestnou výjimkou jsou některá krátká, ale přelomová období (obě světové války), kdy tuto úlohu úspěšně plnila Československá národní rada americká (Czechoslovak National Council of America).

Krajanská média:

Redakce dvou největších česko-amerických novin sídlí v New Yorku. Americké listy jsou nezávislý čtrnáctideník, který svůj původ odvozuje od starých New Yorských Listů. Uveřejňuje články česky a slovensky píšících autorů. Všeobecně je považován za nejčtenější krajanské periodikum v Severní Americe. Šéfredaktorem je Petr Bísek. Jeho největším konkurentem jsou Československé noviny, které mají podobnou orientaci, ale užší záběr a k ČR jsou kritičtější. Šéfredaktorem je Jan Krondl. Josef Schrabal vydává na internetu Newyorské listy, které jsou vůči ČR značně kritické.

Téměř každý krajanský spolek či organizace pak vydává svůj vlastní newsletter.

V USA je provozováno také několik česko-amerických rádiových stanic, z nichž nejdůležitější jsou: České rádio, Chicago (Czech Radio Chicago Area) a České rádio, Cleveland (Czech Radio Cleveland Area), a česko-americká televize (Czech-American TV, www.catvusa.com), založená jako nezisková organizace dle 501 (c)(3), vysílající pro Čechy a Slováky žijící v zahraničí.

Za zmínku jistě stojí i několik webů věnovaných české kultuře a určených pro členy česko-americké komunity žijící v USA, např. CzechFolks.com, či The Dumpling Newsletter, bulletin věnovaný převážně českým receptům. Provozován je rovněž americko-český blog (http://czechmatediary.com).